Kliknutím zde získáte automatický překlad níže uvedeného textu.
Jsme připraveni přejít na oběhové hospodářství  

Člen výkonné rady nizozemské provincie Drenthe Tjisse Stelpstra (NL/EKR) v tomto rozhovoru odpovídá na šest otázek ohledně nového akčního plánu pro oběhové hospodářství, tj. souboru návrhů EU týkajících se oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů tím, že se budou vyrábět a spotřebovávat takové výrobky, jež budou trvanlivé, opakovatelně použitelné a opravitelné. Poté, co Evropská komise svůj nový akční plán pro oběhové hospodářství dne 11. března 2020 zveřejnila, začal Tjisse Stelpstra vypracovávat příspěvek Evropského výboru regionů v podobě stanoviska , které má být přijato na plenárním zasedání ve dnech 12. až 14. října 2020. Oběhové hospodářství je hlavním pilířem Zelené dohody pro Evropu, která je strategií EU pro růst v zájmu dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

Pane Stelpstro, jste zpravodajem Evropského výboru regionů k novému akčnímu plánu pro oběhové hospodářství. Můžete nám říci, proč je toto téma tak důležité?

Oběhovost není jen hlavní možností, jak chránit omezené zdroje naší planety, ale také důležitým prostředkem ke snížení emisí CO 2 a k dekarbonizaci našeho hospodářství. Oběhové hospodářství má proto rozhodující význam pro boj proti globálnímu oteplování. To je bezesporu důvod, proč je oběhovému hospodářství věnována obsáhlá kapitola Zelené dohody pro Evropu, kterou předložil výkonný místopředseda Komise Frans Timmermans. Navíc je oběhové hospodářství důležité pro nás všechny, neboť se jeho prostřednictvím řeší závažné problémy – od využívání zdrojů po nakládání s odpady a znečištění, a to na evropské i individuální úrovni. Oběhovost se netýká pouze hospodářství, průmyslu a nutnosti vyrábět odpovědně. Jde i o náš způsob života a vzorce spotřeby, o oblečení, které kupujeme, o domy, které stavíme, o množství odpadu, který produkujeme, a o množství vody, kterou spotřebováváme. Jedná se o každodenní rozhodování, a proto musíme změnit naše spotřebitelské chování a počínat si uvědoměleji a udržitelněji, aby se nám společně podařilo vytvořit společnost založenou na oběhovosti. Nový akční plán pro oběhové hospodářství je hlavním souborem nástrojů, které nám v tomto rozsáhlém a zásadním úsilí pomáhají.

Komise ho zveřejnila na začátku krize COVID-19. Myslíte si, že má oběhové hospodářství v dobách zdravotní a hospodářské krize nějaký zvláštní význam?

Určitě! Musíme vyvinout velké úsilí, abychom zmírnili hospodářské a sociální dopady omezení volného pohybu osob v důsledku pandemie COVID-19. Musíme si však uvědomit, že klimatická krize tu bude i poté, co pandemie COVID-19 skončí, což bude doufám velmi brzy. Pandemie COVID-19 ukázala naši zranitelnost a obrovskou závislost na surovinách. Víme, že zelené trhy přinášejí obrovské hospodářské příležitosti a pracovní místa. Krize COVID-19 by tedy pro nás měla být jakýmsi varovným signálem. Je opravdu nezbytné, abychom ji proměnili v příležitost a abychom udělali úplný ekologický „reset“, který umožní učinit naši společnost udržitelnou.

Jaký máte na nový akční plán pro oběhové hospodářství názor? Je dostatečně ambiciózní, aby zajistil rychlý přechod na oběhové hospodářství?

Nový akční plán pro oběhové hospodářství, který navrhla Komise, ambiciózní je, ale mohl by být konkrétnější, co se týče opatření a harmonogramu. V souvislosti s některými zásadními aspekty musíme převzít větší odpovědnost a vytyčit konkrétní cíle, aby došlo ke změně. Opravdu velký krok vpřed musíme učinit například v oblasti předcházení vzniku odpadů a zadávání veřejných zakázek. Stanovení realistických, ale ambiciózních cílů, v případě potřeby uzpůsobených regionálním podmínkám, podnítí inovativní technologie a jejich zavádění na trh. Tím bude dosaženo skutečného pokroku. V rámci nového akčního plánu pro oběhové hospodářství navíc mohla být více zohledněna úloha měst a regionů při přechodu na oběhové hospodářství. Často slýchávám, že „regiony jsou dost velké na to, aby iniciovaly změny, a příliš malé na to, aby je skutečně provedly“. A to je podle mě přesně to, o co tu jde.

Jak mohou na základě Vašich zkušeností místní a regionální orgány lépe přispět k přechodu na oběhové hospodářství a mít při tom větší vliv?

Města a regiony mají řadu možností, jak uspíšit přechod na oběhové hospodářství, počínaje prováděním příkladných opatření v oblasti zadávání veřejných zakázek. Místní a regionální orgány mohou stanovovat normy a nasměrovat trh k udržitelnějším výrobkům a službám. Mimoto je nezbytná regionální spolupráce pro navazování partnerství veřejného a soukromého sektoru, která potřebujeme, abychom mohli rozšířit udržitelné vzorce výroby a spotřeby, na nichž oběhové hospodářství staví. Další oblastí, v níž mohou hrát místní a regionální orgány významnou úlohu, je nakládání s odpady a jejich zpracování. Kromě znalostí a zkušeností totiž mají potřebné pravomoci a značnou odpovědnost v oblasti regulace. Komise by spolu s místními a regionálními orgány měla vypracovat inovativní strategii zaměřenou na sběr a třídění odpadu. Evropa potřebuje znalosti a zkušenosti, které místní a regionální orgány v souvislosti se sběrem a zpracováním odpadů nashromáždily. Znalosti a odbornost regionů jsou dále nezbytné k náležitému a komplexnímu pochopení materiálových toků. V tomto ohledu Komisi vyzýváme, aby informace o materiálových tocích zveřejňovala prostřednictvím digitálního systému na evropské úrovni. Další důležitou oblastí, v níž mohou místní a regionální orgány významně přispět k přechodu na oběhové hospodářství, je vodohospodářství. Města a regiony totiž odpovídají za kvalitu vody. Voda je naším nejdůležitějším zdrojem, zároveň je však největší složkou odpadu z domácností i průmyslu. Obsahuje mnoho živin, které z ní lze získat, a měla by být využívána pokud možno opakovaně.

Můžete se s námi podělit o osvědčené postupy z Vašeho regionu?

Jedním z nejlepších příkladů je nejspíš sdružení Circular Friesland. Tato síť sdružuje na regionální úrovni podniky, správní orgány, znalostní instituce a nevládní organizace, které mají za cíl pomáhat Frísku, aby se do roku 2025 stalo nejoběhovějším regionem v Evropě, protože je to podle nich nutné, ale především protože to tak chtějí. Jejich motto zní: méně dumat, více konat. Oblasti jejich činnosti sahají od zemědělství po mobilitu, od biomasy po vzdělávání. Sdílení znalostí a vzájemné inspirování a motivování může přispět k urychlení vývoje. Jednou z vůdčích osobností této iniciativy je Ingrid Zeegers, která mě při práci na stanovisku, jehož jsem zpravodajem, podpořila v roli expertky. Své rozsáhlé znalosti předává podnikatelům a místním iniciativám v malých, vstřebatelných dávkách. Její nadšení vidím i u mnoha dalších lidí, kteří také přispívají k uskutečnění přechodu na oběhové hospodářství. Podnikatelé z provincie Severní Holandsko, s nimiž jsme v rámci přípravy stanoviska hovořili, se také nadšeně dělí o výsledky své práce a jsou pevně odhodláni posunout oběhovost na vyšší úroveň. Věřím, že společnost založená na principu oběhovosti je šťastná společnost.

Existuje již celá řada iniciativ zaměřených na prosazování oběhového hospodářství. Za všechny uveďme například Evropskou platformu zainteresovaných stran pro oběhové hospodářství, partnerství v rámci městské agendy nebo iniciativu Města a regiony v oběhovém hospodářství. Jaká opatření by podle Vás měla být přijata na úrovni EU, aby místní a regionální orgány získaly při přechodu na oběhové hospodářství (větší) podporu?

Úspěch začíná sdílením osvědčených postupů a vzájemným inspirováním. K tomu jsou ideální sítě. Ale nejlepší podporou, kterou může Evropa místním a regionálním orgánům poskytnout, je vypracování důsledného a konkrétního akčního plánu. Méně mluvit, více konat! Města a regiony jsou často těmi, kdo pociťují negativní dopady výrobků, které se již nepoužívají. Pomysleme na znečištění vody, ovzduší a půdy. Výrobce v této souvislosti nenese žádnou odpovědnost. To se opravdu musí změnit. Máme podporu všech mých kolegů z Evropského výboru regionů a jsme připraveni tuto změnu skutečně provést.

Souvislosti:

Stanovisko , které vypracoval Tjisse Stelpstra, by mělo posílit místní a regionální pilíř nového akčního plánu pro oběhové hospodářství a zajistit, aby v něm města a regiony hrály klíčovou úlohu. Stanovisko má být přijato na plenárním zasedání ve dnech 12. až 14. října 2020.  Naše poslední novinky si můžete přečíst zde .

Ročně vznikne v důsledku všech hospodářských činností v EU 2,5 miliardy tun odpadu ( Eurostat ), což představuje 5 tun na obyvatele za rok. V současné době však neexistuje žádný komplexní soubor právních a politických požadavků, který by zajišťoval, aby všechny výrobky uváděné na trh EU byly stále udržitelnější a splňovaly podmínky oběhovosti. A  právě to je cílem nového akčního plánu pro oběhové hospodářství , který Evropská komise představila 11. března 2020. 

Oběhové hospodářství je hlavním pilířem Zelené dohody pro Evropu, a proto má rozhodující význam pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Dne 15. června 2020 zřídil Evropský výbor regionů pracovní skupinu pro provádění Zelené dohody na místní úrovni . Tvoří ji 13 místních a regionálních volených zástupců a jejím cílem je realizovat Zelenou dohodu prostřednictvím konkrétních projektů a přímého poskytnutí prostředků městům a regionům, aby bylo možné uskutečnit udržitelnou transformaci v praxi.

Kontakty:

Andrea Huisman

A.Huisman@drenthe.nl

David Crous

david.crous@cor.europa.eu

Sdílet :