Kliknutím zde získáte automatický překlad níže uvedeného textu.
Je nutné změnit způsob hospodaření s vodou  

V tomto rozhovoru nám maršálek Kujavsko-Pomořanského vojvodství Piotr Całbecki (PL/ELS) odpověděl na pět dotazů ohledně hospodaření s vodou v kontextu pandemie COVID-19 a pokračujícího globálního oteplování. Jakožto zpravodaj stanoviska VR k rámcové směrnici o vodě a směrnici o povodních vyzval k zavedení nového modelu, v jehož rámci bude při využívání přírodních zdrojů a zejména vody kladen stěžejní důraz na princip oběhovosti a udržitelnosti. O návrhu stanoviska se bude hlasovat na příští schůzi komise ENVE dne 8. června . Stanovisko by mělo být přijato na plenárním zasedání ve dnech 1. a 2. července, na němž proběhne také diskuse na vysoké úrovni o Zelené dohodě pro Evropu.

Vypracoval jste stanovisko k rámcové směrnici o vodě. Mohl byste nám říci, proč je toto téma pro EU a její regiony a města důležité? Jak je podle Vás tato směrnice 20 let od svého vstupu v platnost prováděna a jaká ponaučení z toho lze vyvodit?

Rámcová směrnice o vodě měla velice pozitivní dopad. Nejenže se díky ní zlepšil ekologický stav sladkovodních a pobřežních ekosystémů v Evropě, ale pomohla také zvýšit informovanost veřejnosti o problematice životního prostředí. Za 20 let jejího provádění se však objevily nové výzvy a nová řešení. K těmto novým výzvám patří stále patrnější projevy globálního oteplování a naléhavá potřeba realizovat Zelenou dohodu pro Evropu a novou strategii na podporu oběhového hospodářství a bioekonomiky. V prvé řadě musíme zavést systémová řešení, která umožní proměnit hrozbu sucha v příležitosti. V tomto směru je ze všeho nejdříve nutné provázat rámcovou směrnici o vodě se směrnicí o povodních. Kromě toho je třeba šířit inovativní opatření a využívat možnosti, které skýtají ekohydrologická řešení inspirovaná přírodou. Jedná se o účinné nástroje, především co se týče zmírňování nepřímých dopadů, jako je difúzní znečištění vodou vyplavovanou ze zemědělských ploch a urbanizovaných oblastí, z nichž v některých povodích pochází zhruba 50 % znečišťujících látek.

Vykonáváte funkci maršálka Kujavsko-Pomořanského vojvodství. I Polsko se v čím dál větší míře potýká s problémem nedostatku vody a sucha. Nakolik je důležité zapojit do hospodaření s vodou regionální a místní orgány?

Kujavsko-Pomořanské vojvodství se řadí k těm polským regionům, které mají k dispozici nejrůznorodější vodní zdroje. Přesto i my čelíme problémům, s nimiž se musíme neprodleně vypořádat. V důsledku sucha, které nastalo v uplynulých letech, se výrazně snížila hladina Visly. Na intenzivně využívaných zemědělských plochách v jižní části našeho regionu panuje nedostatek vody, což mělo za následek erozi půdy, difúzní znečištění jezer a řek a dlouhodobý pokles udržitelnosti. Na severu se však vyskytují rozsáhlé přírodní lesy a jezera, jež jsou rájem biologické rozmanitosti. Zastávám funkci maršálka vojvodství a vystudoval jsem obor revitalizace jezer. Jsem si tudíž jasně vědom toho, že místní a regionální orgány hrají v oblasti hospodaření s vodou zásadní roli. Máme nejenom nejlepší předpoklady pro to, abychom dokázali identifikovat konkrétní problémy jednotlivých oblastí a komunit, ale jsme také lépe schopni navrhovat uzpůsobená opatření, jež tyto zvláštnosti zohledňují.

Vodních zdrojů, vodohospodářských služeb a dodávek vody v celé Evropě i všude jinde ve světě se výrazně dotýká změna klimatu a pandemie COVID-19. Co je třeba učinit pro to, aby měli všichni k dispozici čistou a kvalitní vodu?

Je nutné změnit způsob, jakým přistupujeme k interakci s přírodou. Musíme upustit od mechanického přístupu, v jehož rámci si dovolujeme bez rozmyslu a nekontrolovaně využívat přírodní zdroje, v neposlední řadě z toho důvodu, že při tom soustavně vytváříme odpad a znečišťující látky. Musíme pokročit dále a zaujmout přístup ekosystémový, v němž bude při využívání přírodních zdrojů a zejména vody kladen stěžejní důraz na princip oběhovosti. Aby bylo možné hospodařit s vodou udržitelně, je třeba přijímat rozhodnutí odpovědným a inkluzivním způsobem. Díky tomu bude čistá voda k dispozici všem.

Vaše stanovisko bude rovněž podkladem k vypracování akčního plánu pro nulové znečištění ovzduší, vody a půdy, jejž příští rok předloží Evropská komise. Co byste chtěl v této souvislosti zvlášť zdůraznit?

Rád bych zdůraznil, že musíme změnit náš vztah k přírodě a na základě toho zavést takové politiky, jež budou šetrné k životnímu prostředí. Žijeme v době antropocénu, v níž lidská činnost určující měrou ovlivňuje klima a životní prostředí, a proto musíme všichni činit odpovědná rozhodnutí. Budeme i nadále ničit přírodu a bezprostředně ohrožovat lidskou civilizaci, nebo se naučíme nakládat s našimi zdroji udržitelně? Máme dobrou příležitost přejít k oběhovému hospodářství, které bude šetrné k životnímu prostředí a v němž budeme vodu a další důležité zdroje využívat udržitelným způsobem. Akční plán pro nulové znečištění ovzduší, vody a půdy zaujímá v této transformaci ústřední místo.

Vaše stanovisko se zabývá problémy, jež souvisejí s povodněmi, znečištěním vody a environmentálními důsledky lidské činnosti. Jaké nástroje potřebují místní a regionální orgány k tomu, aby tyto problémy dokázaly lépe řešit?

Dopad lidské činnost na životní prostředí a obzvláště na vodní zdroje má kumulativní charakter a vytváří nebezpečnou spirálu. Potřebujeme nový model založený na vědeckých poznatcích, které místním a regionálním orgánům pomohou přijmout nejvhodnější opatření. Za tímto účelem je nezbytné navázat trvalou spolupráci mezi místními a regionálními politickými činiteli a vědeckou obcí. Je mi potěšením, že jako příklad mohu uvést naši spolupráci s profesorem Maciejem Zalewským, ředitelem Evropského regionálního střediska pro ekohydrologii (ERCE), což je mezinárodní instituce působící při Polské akademii věd, která zkoumá interakci mezi vodními a ekologickými systémy.

Ve druhé fázi musíme zavést další nástroje k posílení vzdělávání v oblasti udržitelnosti a zvyšovat informovanost v našich komunitách a rozvíjet poznatky a hodnoty, které přispívají k udržitelnějšímu stylu života. Digitální svět přináší obrovské příležitosti k tomu, aby se do tohoto úsilí mohli přímo zapojit občané. Skvělým příkladem je mobilní aplikace, jež byla nedávno vyvinuta v rámci projektu AMBER ( Adaptive Management of Barriers in European Rivers , tj. Adaptivní řízení překážek v evropských řekách). Zahrnuje totiž mj. program zaměřený na zapojení občanů do vědeckých iniciativ, v jehož rámci se příslušné orgány, nevládní organizace a veřejnost podílejí na shromažďování a předávání údajů. Nové možnosti dnes skýtá Zelená dohoda pro Evropu, poněvadž formuluje ucelenou vizi opírající se o pevný mezioborový rámec. Proto vidím budoucnost optimisticky.

Poznámky:

Návrh stanoviska Kontrola účelnosti rámcové směrnice o vodě a směrnice o povodních , který vypracoval zpravodaj Piotr Całbecki (PL/ELS), je k dispozici v 23 jazycích EU a bude se o něm hlasovat na příští schůzi komise ENVE dne 8. června. Dokumenty k této schůzi jsou ke stažení zde .

Třetina území EU trpí vodním stresem. Nedostatek vody je problémem v mnoha členských státech. Změna klimatu má za následek nepředvídatelný vývoj charakteru počasí. Očekává se, že bude přibývat období sucha a že se bude snižovat množství a kvalita sladkovodních zdrojů. Tisková zpráva VR ze dne 11. prosince 2018 Opětovné využívání vody v zemědělství a zachování zeleně v našich městech.

Kontakt:

David Crous

Tel.: +32 (0) 470 88 10 37

david.crous@cor.europa.eu

Share: