Kliknutím zde získáte automatický překlad níže uvedeného textu.
Naše města po pandemii COVID-19: význam Lipské charty se nesnížil  

V tomto rozhovoru odpovídá Juan Espadas (ES/SES) , starosta města Sevilla a předseda komise ENVE VR a pracovní skupiny pro provádění Zelené dohody na místní úrovni , na čtyři otázky týkající se nové Lipské charty , tj. souboru zásad, jejichž prostřednictvím směřují evropská města k větší udržitelnosti, větší odolnosti a rozsáhlejší inkluzivnosti. Stanovisko VR Obnovení Lipské charty o udržitelných evropských městech bylo přijato na plenárním zasedání v říjnu 2020. Význam nové Lipské charty se v současnosti nesnížil, zejména pokud jde o podporu udržitelnosti měst po pandemii COVID-19.

Pandemie COVID-19 zdůraznila potřebu rozvíjet tzv. soft mobilitu nebo novou organizaci práce ve městech. Tato doporučení jsou rovněž v souladu s cíli Pařížské dohody a s prováděním cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů . Řekl byste, že vaše stanovisko Obnovení Lipské charty o udržitelných evropských městech je předvojem návrhů nových strategií rozvoje měst v období po pandemii COVI-19 a v rámci plánu oživení?

Na nové Lipské chartě začaly jak německá vláda, jež předsedala Radě EU ve druhé polovině roku 2020, tak Evropský výbor regionů pracovat již dávno před vypuknutím pandemie COVID-19. Jakožto volení politici musíme zajistit, že tuto hroznou krizi změníme v příležitost zlepšit kvalitu života všech našich občanů. V posledních letech jsme podstatně zlepšili naše společné strategie týkající se boje proti změně klimatu, a to díky zásadním mezinárodním dohodám. V prosinci 2020 jsme si připomněli 5. výročí podpisu Pařížské klimatické dohody. Nová Lipská charta obsahuje aktuální potřeby městských subjektů v novém globálním paradigmatu. Města jsou hybnou silou změn směřujících k dosažení udržitelnějšího a zdravějšího světa. Lipská charta nyní, když jsme se dohodli na novém dlouhodobém rozpočtu EU a plánu oživení po pandemii COVID-19, ukazuje, že je stále velmi významná pro směřování našich měst k nové éře udržitelnosti, odolnosti a inkluzivnosti.

Ve vašem stanovisku se klade důraz na nezbytnost partnerství s evropskými městy, má-li EU dosáhnout svých cílů zakotvených v Zelené dohodě pro Evropu. Myslíte si, že jsou místní a regionální orgány dostatečně zapojeny do provádění plánu na podporu oživení Next Generation EU? Budou finanční prostředky přidělené regionům a městům na rozvoj udržitelných měst – v udržitelných regionech – stačit k provádění ekologické a digitální transformace v Evropě, aniž by při tom byl kdokoli opomenut?

V prvé řadě si musíme uvědomit, že každý členský stát EU má svou vlastní správní strukturu. Z toho plyne, že analyzovat přesné zapojení místních a regionálních orgánů v jakékoli oblasti politiky EU je poměrně složitý úkol. Evropský výbor regionů je bezpochyby fórem, jež zprostředkovává zapojení měst a regionů do tvorby politiky EU, zejména do nástroje Next Generation EU , tedy plánu na podporu oživení, jenž má pomoci překonat dramatické sociální a hospodářské dopady pandemie COVID-19. Nesmíme zapomínat na to, že města jsou subjekty, které jsou občanům nejblíže a které budou muset provádět většinu opatření na podporu oživení. Místní i regionální orgány proto musí být úzce zapojeny do koncepce plánů na podporu oživení a prioritních investic. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen předložila na začátku roku 2020 priority Komise, přičemž na přední místo zařadila Zelenou dohodu pro Evropu , novou strategii EU pro růst s cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Všechny politiky EU musí být v souladu se zásadami a cíli Zelené dohody. Nemůžeme se ohlížet zpět. Budoucnost bude zelená nebo prostě nebude žádná. Stěžejní úlohu při dosahování tohoto cíle mají města.

Pandemie COVID-19 rovněž zdůraznila vzájemnou závislost městských a venkovských oblastí, zejména pokud jde o uspořádání potravinových systémů v Evropě. Jaká opatření navrhujete ve svém stanovisku VR za účelem posílení spolupráce mezi těmito oblastmi s cílem lépe dosáhnout cílů obsažených v politice soudržnosti, Zelené dohodě a strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“?

Chceme-li vybudovat udržitelnější města, musíme posílit spolupráci mezi městskými a venkovskými oblastmi. Klíčová je v této souvislosti spolupráce v oblasti výroby a spotřeby potravin. Podpora spotřeby potravinářských výrobků, které jsou vyráběny v blízkosti městských oblastí, nejen přispěje k udržitelnosti našich potravinových systémů, ale pomůže také zlepšit naše zdraví. Domnívám se, že musíme rovněž zdůraznit význam metropolitních oblastí, protože nemůžeme pochopit fungování měst bez ohledu na jejich okolní metropolitní oblasti, které musí v zájmu účinnějšího využívání zdrojů ve městech spolupracovat jako celek.

Evropská komise prosazuje svou iniciativu s cílem podpořit „zlepšování právní úpravy“. Co v tomto směru navrhujete? Myslíte si, že by bylo zapotřebí reformovat evropský semestr, aby bylo možné lépe zohlednit regiony a města, cíle politiky soudržnosti a provádění Zelené dohody pro Evropu?

Nejprve bych rád vysvětlil, že zlepšování právní úpravy neznamená deregulaci. V současné době musí být Evropa skutečně efektivnější. A to jsme si uvědomili právě během pandemii koronaviru. Jediným způsobem, jak tohoto cíle dosáhnout, je posílit spolupráci a koordinaci mezi různými úrovněmi správy, tj. evropskou, celostátní, ale i regionální a místní úrovní. To je rozhodně první krok ke zlepšování právní úpravy. Například evropský semestr, tj. evropský proces, během nějž se každý rok vypracovávají konkrétní hospodářská doporučení členským státům EU, nemůže zůstat pouhou byrokratickou formalitou bez demokratické kontroly a bez zakotvení v evropských regionech. Proto v Evropském výboru regionů chceme, aby byly do přípravy těchto doporučení formálně zapojeny regiony a města. Požadujeme rovněž, aby byl Evropský parlament oprávněn plně využít svoji roli v oblasti demokratické kontroly, což v současnosti neplatí. Z tematického hlediska je navíc možno si položit otázku, proč doporučení týkající se veřejných investic, solidarity nebo cílů udržitelného rozvoje až donedávna chyběla ve specifických ukazatelích evropského semestru, zejména když současná krize ukazuje, jak by to bylo užitečné. Tento přístup musíme změnit, abychom se přizpůsobili konkrétním potřebám našich občanů a území a reagovali na ně. Jen tak je možné provést Zelenou dohodu pro Evropu, aniž by při tom byl kdokoli opomenut.

Související informace

Lipská charta o udržitelných evropských městech , která byla přijata během německého předsednictví Rady EU v roce 2007, pomohla stanovit koncepci integrovaného rozvoje měst na unijní úrovni a měla vliv na rozvoj iniciativ EU, jako je městská agenda .

Nová Lipská charta byla přijata 30. listopadu 2020 na neformálním zasedání ministrů odpovědných za městský a územní rozvoj.

Obnovená verze bere v úvahu dopad zdravotních pandemií na města a následný možný nárůst územních nerovností. Nové znění podporuje zásady přístupu spočívajícího v integrované, místně podložené a víceúrovňové správě.

V obnovené chartě bylo uznáno, že okolní venkovské oblasti mají pro města značný přínos. Výslovně se v ní uznává také význam podpory „digitální soudržnosti“ v Evropě, a to jak pro její občany, tak pro její regiony.

Nová Lipská charta uznává platnost tří pilířů městské agendy EU (lepší právní úprava, lepší financování a lepší znalosti), které byly stanoveny v Amsterodamském paktu.

Německé předsednictví Rady EU ve druhém pololetí roku 2020 navázalo na doporučení VR předložit závěry Rady k Lipské chartě, městské agendě EU a jejím propojení s Územní agendou EU. Tyto závěry byly předloženy a přijaty na zasedání Rady ministrů EU pro životní prostředí dne 17. prosince 2020.

Kontakt: pressecdr@cor.europa.eu

Sdílet :