Adam Struzik (PL/ELS) , maršálek Mazovského vojvodství, v tomto rozhovoru odpověděl na šest otázek týkajících se zlepšení veřejné dopravy ve městech a metropolitních regionech.
Stanovisko Výzvy v oblasti veřejné dopravy ve městech a metropolitních regionech , které Adam Struzik (PL/ELS) jakožto zpravodaj vypracoval, má být přijato na plenárním zasedání VR v prosinci 2020.
Stanovisko upozorňuje na výzvy v souvislosti s narůstající automobilovou dopravou ve městech a metropolitních oblastech a vyzývá k nalezení udržitelných a inteligentních řešení v oblasti mobility.
1. Jakým hlavním výzvám čelí veřejná doprava v metropolitních oblastech?
Nejdůležitější výzvou je především bezpečná a moderní doprava, tedy doprava správně naplánovaná, zorganizovaná, integrovaná a dobře fungující.
Kvalitní doprava se promítne do vysoké kvality života obyvatel, budou-li zajištěny snadná dostupnost zboží a služeb a dobrý stav životního prostředí. Dostupnost je třeba chápat jak z hlediska vzdálenosti k místům poskytování služeb pro občany, tak z hlediska finanční dostupnosti a optimální rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem.
Vysoce kvalitní veřejná doprava je nerozlučně spjata s konkurenceschopností vůči individuální dopravě, jde tedy o vyvážení nákladů, které vznikají jejím uživatelům, a nákladů vznikajících orgánům samosprávy, a také s udržitelností, poněvadž umožňuje přístup k alternativním druhům dopravy (chůze, jízda na kole apod.).
Úkolem orgánů samosprávy proto bude nabídnout dopravní prostředky, které budou bezpečné pro cestující i pro prostředí, v němž lidé žijí.
2. Jak lze změnit volbu uživatelů a chování osob dojíždějících do zaměstnání, aby se podpořily co nejudržitelnější druhy dopravy? Jakými pobídkami disponují místní a regionální orgány?
V prvé řadě je třeba zajistit, aby byly jednotlivé druhy dopravy navzájem integrované, a současně systematicky zvyšovat povědomí obyvatel a díky optimálnímu plánování infrastruktury vytvářet pobídky, díky nimž bude veřejná doprava výhodnější než doprava individuální.
Prioritou by měly být nástroje pro využívání dopravy v podobě jednoduchých elektronických služeb. Je však třeba mít na paměti, že doprava by měla být dostupná všem zájemcům, včetně sociálních skupin, jež digitální technologie využívají jen v omezené míře.
Dobrý příklad přichází shora, je tedy nesmírně důležité a naléhavé, aby byla zavedena inovativní řešení v oblasti řízení a organizace dopravy a aby správně probíhalo územní plánování. Díky tomu bude možné snadněji propojit veřejnou a individuální dopravu, kterou nelze zcela vyřadit, lze ji ale co nejvíce omezit. To vše by mělo být optimalizováno na základě analýz a diagnostiky vycházejících z aktuálních údajů ze systémů sledování toků mobility, jež se odrážejí v plánech udržitelné městské mobility.
Města a metropolitní oblasti budou k dosažení cílů v oblasti dekarbonizace potřebovat politická rozhodnutí a zajištění odpovídajících finančních prostředků, a to i z vnějších zdrojů, jako jsou fondy politiky soudržnosti a další nástroje financování.
3. Byla koncepce plánů udržitelné městské mobility úspěšná při překonávání administrativních a geografických omezení v zájmu navržení systému městské mobility?
V Polsku se koncepce plánů udržitelné městské mobility setkala s velmi dobrým ohlasem a zájmem několika desítek měst. Několik z nich bylo vybráno pro přímou spolupráci s iniciativou JASPERS.
Je třeba zdůraznit, že účinné plánování městské mobility musí být přizpůsobeno počtu obyvatel, vycházet ze zkušeností s mobilitou a odpovídat specifikům regionů a dopravních systémů, tj. zohledňovat vazby s hlavním městem regionu, plánovat opatření pro změnu dopravního chování obyvatel města nebo metropolitních oblastí a udržovat těsné propojení a integraci se sousedními městy.
Pro orgány samosprávy je důležité, aby byla veřejná doprava efektivní a integrovaná z hlediska územního, jejího uspořádání a tarifních podmínek. Je to důležité zejména v metropolitních oblastech, regionech s hlavními městy a ve větších městských aglomeracích, v nichž se v rámci dojíždění kombinuje mnoho prostředků městské, příměstské a místní dopravy s dopravou celostátní. Je důležité zdůraznit, že je třeba zajistit dostupnost měst z venkovských oblastí. Například v Polsku totiž momentálně toto dopravní propojení v některých případech chybí.
Vypracování plánu udržitelné městské mobility umožňuje naplánovat optimální model systému mobility, který bude zahrnovat společné určování cen. Zde se výrazně projeví synergie mezi mnoha provozovateli veřejné dopravy působícími ve stejné metropolitní oblasti. Kromě toho tak bude možné usnadnit přístup k zastávkám veřejné dopravy, např. prostřednictvím systému parkovišť P&R na okrajích měst.
4. Byla Evropská unie ve své dopravní politice v minulosti dostatečně ambiciózní? Ve kterých oblastech mohla být ambicióznější?
Dosavadní bílá kniha z roku 2011 zastarala. Na úrovni Komise se již pracuje na strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu, což je velmi dobrý krok. Podpora, kterou Komise poskytuje místním a regionálním orgánům, pokud jde o další zdroje financování, je nezbytná. Kromě podpory nových investic do dopravy posílí prostředky z politiky soudržnosti a finančních mechanismů EU modernizaci stávajících dopravních systémů zvýšením podílu udržitelných alternativ individuální automobilové dopravy.
Dalším rozměrem městské mobility a celkového kontextu politiky v oblasti veřejné dopravy je její zakotvení v širší sociální politice. Je nutné se postarat o obyvatele, na něž nejvíce doléhají příliš vysoké náklady využívání dopravy jak z hlediska finančního, tak z hlediska externích faktorů v důsledku nadměrného hluku, znečištění ovzduší a půdy a vyvlastnění kvůli modernizaci infrastruktury.
5. Jakou podporu bude třeba na evropské úrovni poskytnout místním a regionálním orgánům, co se týče společné dopravní politiky?
Výše uvedená nová dopravní strategie, která stanoví moderní vizi městské a metropolitní dopravy, bude jistě silnou podporou a pobídkou k novému pohledu na tuto oblast, v níž je veřejná doprava klíčová pro městskou mobilitu.
Městské a metropolitní ekosystémy v EU musí mít při vyrovnávání úrovně poskytovaných dopravních služeb zajištěnu vnější finanční podporu. Seznam programů, fondů a nástrojů je široký a měl by k nim být snadný přístup, neboť nejjednodušší řešení se často ukáží být nejúčinnějšími. Je to jediný způsob, jak vytvořit dobře fungující integrované systémy veřejné dopravy. Je proto důležité nasměrovat zdroje z rozpočtu EU přímo regionálním orgánům, které jsou za tyto úkoly odpovědné a budou je provádět prostřednictvím operačních programů na nadcházející období 2021–2027.
Je třeba zdůraznit zvláštní úlohu Fondu pro spravedlivou transformaci, jenž je součástí balíčku opatření v rámci Zelené dohody pro Evropu. Jeho cílem je zajistit podporu regionů, které v souvislosti s cílem dosáhnout klimatické neutrality čelí závažným sociálně-ekonomickým výzvám, a tím i měst a metropolitních oblastí při přechodu na veřejnou dopravu bez emisí oxidu uhličitého.
6. Pandemie COVID-19 má zdrcující dopad na využívání veřejné dopravy. Jak obnovit důvěru a kompenzovat ušlé příjmy, aby byla zaručena vysoká úroveň služeb i v budoucnosti?
Pandemie COVID-19 bohužel vedla k viditelné nežádoucí tendenci minimalizovat každodenní potřeby, pokud jde o mobilitu. Důvodem je zejména rozsáhlejší výkon práce z domova, zavedení balíčků opatření omezujících pohyb osob ve veřejném prostoru v jednotlivých členských státech a pokles pocitu bezpečnosti v dopravních prostředcích. Jednou z odpovědí na tento trend může být snaha o uplatňování koncepce „město v okruhu 15 minut“.
To vše vyžaduje, aby místní a regionální orgány nesly dodatečné náklady na prevenci hygienických rizik ve vozidlech hromadné dopravy, aby se kompenzovala ztráta příjmů z využívání mobility. Podporu poskytne také účinná informační kampaň, která bude propagovat omezení využívání automobilů a dojíždění do práce mnohdy při obsazenosti auta jednou osobou.
Nová strategie integrované veřejné dopravy musí zahrnovat celoevropské normy pro prevenci a odhalování konkrétních hrozeb, včetně pandemií, a postupy zajišťující bezpečný pohyb osob, pokud k nim dojde.
Kontakt
PresseCdr@cor.europa.eu