Kliknutím zde získáte automatický překlad níže uvedeného textu.
Je na čase vymýtit energetickou chudobu v Evropě  
Místní orgány vyzývají Evropskou komisi, aby navrhla konkrétní cíle pro snížení energetické chudoby do roku 2030 a jejího vymýcení do roku 2050

Energetická chudoba je velkým společenským problémem s bezprostředním vlivem na zdraví, který se týká asi 54 milionů Evropanů ( Evropská komise ). Vysoké ceny energií, nízké příjmy a špatně izolované, vlhké a nezdravé byty vedou k vyšší míře energetické chudoby. Ceny elektřiny ve většině zemí v posledním desetiletí výrazně vzrostly, což spolu s nedávnou hospodářskou a finanční krizí a špatnou energetickou výkonností evropského fondu budov vedlo ke zvýšeným obavám týkajícím se energetické chudoby v Evropě.

Energetickou chudobou je postiženo zhruba 11 % obyvatel EU, tj. 54 milionů Evropanů. Většina zemí EU však dosud nedefinuje nebo nekvantifikuje zranitelné spotřebitele energie a dostatečně se nezaměřuje na opatření v oblasti energetické chudoby.

Evropský výbor regionů, který je energetickou chudobou krajně znepokojen, jednomyslně přijal stanovisko Víceúrovňová správa a meziodvětvová spolupráce v zájmu odstranění energetické chudoby . Stanovisko obsahuje řadu návrhů týkajících se např. vypracování evropské definice energetické chudoby, cílených investic do energetické účinnosti, revize jednotného trhu, který zajistí nízké ceny energie pro domácnosti, a časově ohraničených cílů odstranění energetické chudoby.

Zpravodajka Kata Tüttő (HU/SES) , členka místního zastupitelstva XII. obvodu města Budapešti, řekla: „Více než 50 milionů Evropanů je dnes nuceno volit mezi topením a jídlem, a žije tak v energetické chudobě. To má závažné dopady na zdraví a dobré životní podmínky lidí, přičemž víme, že více jsou takto postiženy ženy. Právo na čistou a cenově dostupnou energii, které je rovněž součástí 17 cílů udržitelného rozvoje, by mělo být zaručeno všem evropským občanům. Využitím investic do energetické účinnosti prostřednictvím renovace evropského fondu budov a vytvořením zvláštních systémů sociální ochrany a řádně fungujícího a konkurenceschopného jednotného trhu, který spotřebitelům zajistí nízké ceny energií, bude EU přinášet přímé výhody občanům a ukáže jim svou přidanou hodnotu. Vymýcení energetické chudoby musí stát na počátku spravedlivého přechodu v oblasti transformace energetiky a změny klimatu, při němž nebude nikdo opomenut.“

Členové se shodli na tom, že ceny základních energií pro spotřebitele v domácnostech nelze ponechat pouze na samoregulaci trhu. Města a regiony naléhavě vyzývají EU, aby v zájmu omezení neúměrných nákladů na energii zavedla právní rámce, které členským státům a místním orgánům poskytnou náležité nástroje k zaručení cenově dostupné energie pro všechny. V tomto smyslu také VR sdílí výzvu Evropského parlamentu Evropské komisi, aby poskytla další pokyny, kdy mohou členské státy intervenovat na trhu, aby tak zabránily tomu, že bude „významný počet domácností“ trpět energetickou chudobou.

Místní představitelé navrhují moratorium na zrušení nebo přerušení základních energetických služeb pro občany, kteří nejsou schopni platit.

Města a regiony naléhavě vyzývají členské státy, aby nejpozději do března 2020 provedly do vnitrostátního práva aktualizovanou směrnici o energetické náročnosti budov. Tato nová směrnice vstoupila v platnost dne 9. července 2018. Zahrnuje opatření, která urychlí tempo renovace budov na energeticky účinnější systémy a zvýší energetickou účinnost nových budov.

Členové však připomínají, že obnovená směrnice o energetické náročnosti budov by měla být doplněna dalšími cíli a investicemi v oblasti renovace evropského fondu budov, bez nichž bude úsilí o vymýcení energetické chudoby nedostatečné.

Přiměřené vytápění, chlazení, osvětlení a energie k napájení spotřebičů jsou základní služby nutné k zajištění důstojné životní úrovně a zdraví občanů. K energetické chudobě dochází v případě, že domácnost trpí nedostatkem odpovídajících energetických služeb ( Evropská komise ).

Místní představitelé chtějí, aby byla působnost Střediska pro sledování energetické chudoby prodloužena tak, aby mohlo pokračovat ve shromažďování a vyhodnocování údajů, které jsou klíčovým příspěvkem ke zlepšování politik usilujících o vymýcení energetické chudoby. Členové připomínají, že dvě třetiny členských států nemonitorují vývoj energetické chudoby s pomocí kvantitativních nástrojů.

Poznámky pro redaktory:

Energetickou chudobou se rozumí „situace, kdy si jednotlivec nebo domácnosti nemohou dovolit základní energetické služby (topení, chlazení, osvětlení, mobilita a dodávky elektřiny), které by zaručovaly důstojnou životní úroveň, neboť mají buď nízké příjmy či vysoké náklady na energii, nebo bydlí v obydlích s nízkou energetickou účinností“ (definice Paktu starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky). Pakt starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky začlenil otázky energetické chudoby do třetího pilíře a důrazně se zasazuje o to, aby tato problematika zůstala na programu jednání pro období do roku 2030.

Energetická chudoba se může týkat až 11 % obyvatel EU. Celá studie je k dispozici zde.

Informace týkající se jednotlivých zemí jsou k dispozici ve zprávě Energetická chudoba v Evropské unii Evropské energetické sítě (2019).

Energetická chudoba je specifickou formou chudoby, která se pojí s řadou nepříznivých důsledků pro zdraví a dobré životní podmínky lidí, jako jsou dýchací a srdeční onemocnění, jakož i pro duševní zdraví, které se zhoršují vlivem nízkých teplot a stresu ve spojení s cenově nedostupnými účty za energii, jakož i s horšími výsledky ve vzdělání dětí, které jsou touto situací postiženy. Energetická chudoba má ve skutečnosti nepřímý dopad na řadu oblastí politiky, k nimž patří mj. zdraví, životní prostředí nebo produktivita. Boj s energetickou chudobou může přinášet četné výhody, k nimž patří menší výdaje veřejné správy v oblasti zdraví, snížení znečištění ovzduší a emisí CO 2 , vyšší komfort a kvalita života, zlepšení rozpočtů domácností a zvýšení hospodářské aktivity. ( Evropská komise )

Prostřednictvím balíčku předpisů v oblasti „čisté energie“ navrhla Komise řadu opatření k řešení energetické chudoby prostřednictvím energetické účinnosti, záruk proti narušení dodávek a lepšího vymezení a monitorování této problematiky na úrovni členských států za pomoci integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu. Legislativní kontext EU pro energetickou chudobu v důsledku toho prochází několika změnami. O energetické chudobě mluví nová směrnice o energetické účinnosti (2018/2002), nová směrnice o energetické náročnosti budov (2018/844) a nařízení o správě (2018/1999). Zmiňuje se o ní rovněž směrnice o elektřině (2009/72), přičemž revidovaná verze této směrnice je výsledkem politické dohody z prosince 2018.  (Další informace naleznete zde)

Podle evropského Střediska pro sledování energetické chudoby jsou hlavními ukazateli energetické chudoby nízké absolutní výdaje za energie , nedoplatky za účty za služby , vysoký podíl výdajů na energii v rámci příjmu neschopnost udržet si doma přiměřeně teplo .

Ceny elektřiny pro spotřebitele v domácnostech v posledních dvanácti letech trvale rostly. Průměrné náklady na kilowatthodinu v EU-28 se zvýšily z 0,18 EUR v prvním pololetí roku 2007 na 0,21 EUR ve druhém pololetí roku 2018 (Eurostat), avšak se značnými rozdíly mezi členskými státy .

Dánsko (0,31 EUR), Německo (0,30 EUR), Belgie (0,29 EUR), Irsko (0,25 EUR) a  Španělsko (0,24 EUR) je pět zemí, kde je kilowatthodina – včetně všech daní a dávek – nejdražší. Naopak, členskými státy s nejlevnější kilowatthodinou jsou Bulharsko (0,10 EUR), Litva (0,10 EUR), Maďarsko (0,11 EUR), Rumunsko (0,13 EUR), Malta (0,13 EUR) a  Polsko (0,13 EUR) (Eurostat) .

Jedním z hlavních ukazatelů energetické chudoby jsou nedoplatky za účty za služby , které ukazují podíl domácností, které nebyly z důvodu finančních potíží schopny včas hradit účty za veřejné služby (topení, elektřina, plyn, voda atd.). V EU-28 se průměrný podíl takových případů mezi lety 2010 a 2017 snížil z 9 na 7 %, stále však přetrvávají velmi rozdílné situace. V roce 2017 uvedlo 38 % Řeků , 30 % Bulharů a 21 % Chorvatů , že zaplatilo své účty za energii z důvodu finančních potíží opožděně. Rovněž následující země jsou nad 7% průměrem EU: Rumunsko 16 %, Slovinsko 14,3 %, Maďarsko 13,9 %, Kypr 13,7 %, Litva 11,9 %, Polsko 8,5 % a  Španělsko 7,4 %. (Eurostat) .

Směrnice o energetické náročnosti budov – směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti.

Kontakt: David Crous | Tel. +32 (0) 470 88 10 37 | david.crous@cor.europa.eu

Sdílet :