Kliknutím zde získáte automatický překlad níže uvedeného textu.
Rozhodující roli v hospodářském a sociálním oživení Evropy bude mít „renovační vlna“  

Enrico Rossi (IT/SES), člen rady obce Signa (Florencie) a bývalý předseda rady regionu Toskánsko (v letech 2010–2020), v tomto rozhovoru odpověděl na šest otázek týkajících se jeho stanoviska k evropské iniciativě „renovační vlna“, které v březnu přijal Evropský výbor regionů. Cílem renovační vlny, kterou Evropská komise zahájila 14. října 2020 , je snížit energetickou náročnost fondu budov v EU. Představuje také klíčovou etapu postupu provádění Zelené dohody pro Evropu . Na budovy připadá 40 % spotřeby energie v Evropě a 36 % emisí skleníkových plynů, renovace budov je tudíž zcela zásadní, chce-li EU do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Prostřednictvím stanoviska , které vypracoval Enrico Rossi, požadují města a regiony revizi režimů státní podpory, pružnější rozpočtová pravidla v zájmu maximalizace investic a renovací, cíle pro renovaci budov na nižší než celostátní úrovni a využívání obnovitelných zdrojů energie v rámci renovačních projektů. VR a Evropská komise nedávno podepsaly akční plán pro zrychlení renovací a dekarbonizace fondu budov v EU.

Pane Rossi, na stanovisku k renovační vlně jste začal pracovat před několika měsíci, dokonce ještě před zveřejněním příslušného dokumentu Evropskou komisí, čímž jste uznal její význam. Proč je tato strategie podle Vás v roce 2021 pro evropská města a regiony důležitá?

Renovační vlnu považuji za rozhodující pilíř pro úspěch Zelené dohody pro Evropu a pro stabilní hospodářské a sociální oživení v Evropě. Města a regiony musí této strategii věnovat pozornost, a to ze dvou důvodů.

Tím prvním je nepochybně klima. Na budovy dnes v Evropě připadá 40 % spotřeby energie a 36 % emisí skleníkových plynů. Je zřejmé, že máme-li do roku 2050 dosáhnout cíle klimatické neutrality, je zapotřebí provést skutečnou revoluci v oblasti územního plánování a architektury, která bude již od návrhu projektů zaměřena na „zelenou“ a udržitelnou transformaci našich regionů, při níž bude podporováno a povzbuzováno i opětovné použití materiálů.

Druhým důvodem je hospodářské oživení, jehož cílem bude potírání nerovností. Renovační vlna je příležitostí k tomu, aby se znovu daly do pohybu síly pohánějící hospodářství, a vytvořila se tak pracovní místa a revitalizovala prostranství v našich městech. Odhaduje se, že její zavedení by mohlo vytvořit asi 4 miliony nových pracovních míst. Tato strategie zároveň představuje ideální nástroj pro investice do sociální a veřejné výstavby, počínaje nemocnicemi a konče školami. Mluvíme tedy o hospodářském rozvoji, energetické udržitelnosti a posilování sociální soudržnosti a solidarity.

Renovační vlna je považována za perfektní příklad „zeleného“ oživení, kdy se rozhodnutí související s klimatem setkávají s potřebou oživit místní ekonomiky. Jaké jsou podmínky pro to, aby byl tento potenciál využit?

Zdroje, jichž může Evropská unie v příštích letech využít, jsou mimořádné, pokud bereme v úvahu víceletý finanční rámec na období 2021–2027 a nástroj Next Generation EU , známý také jako plán na podporu oživení. Dohromady se jedná o přibližně 1 800 miliard eur. Chceme-li však plně využít tyto obrovské disponibilní prostředky i příležitosti, které přináší renovační vlna, je nutné do plánování a provádění národních plánů pro oživení a odolnost zapojit územní celky.

Důrazně požadujeme, aby se i v otázkách financování uplatňovala víceúrovňová správa. Zejména by bylo velmi užitečné, aby byly všem regionálním a místním orgánům k dispozici nástroj technické pomoci za účelem provádění strategie a pružnější rozpočtová pravidla. Mám na mysli územně decentralizovaný model nástroje ELENA (evropská energetická pomoc na místní úrovni) Evropské investiční banky (EIB) a větší součinnost mezi tímto nástrojem a programem EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa , aby bylo možné přejít od osvědčených postupů k rozsáhlým investicím. EIB se musí stát klimatickou bankou Evropské unie a lépe zpřístupnit financování, a to i prostřednictvím decentralizace v jednotlivých územních celcích, pokud možno podle modelu regionálních jednotných kontaktních míst nebo kanceláří ad hoc zaměřených na konkrétní projekty.

Když mluvíme o renovační vlně, okamžitě nám vytanou na mysli budovy, ve Vašem stanovisku se však hodně zmiňují také čtvrti a města. Proč se domníváte, že je tento rozměr tak důležitý?

Strategie energetické účinnosti se až doposud soustředily na jednotlivé budovy, ne-li přímo na jednotlivé byty. Díky renovační vlně však máme možnost změnit měřítko opatření. Aby tato strategie skutečně fungovala, musí být schopna vyvolat zelenou vlnu v celých čtvrtích. Vítáme proto sdělení Komise, v němž je zdůrazněn význam územního přístupu a energetických komunit.

Máme vynikající příležitost podpořit obnovu měst a v rámci ambiciózní strategie oběhového hospodářství vyvíjet tlak na „nulový zábor“ nové půdy a stále rozsáhlejší využívání řešení inspirovaných přírodou.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen nedávno zahájila iniciativu „nový evropský Bauhaus“ . Jak je tato iniciativa propojena s renovační vlnou?

Nový evropský Bauhaus je vskutku zajímavý nápad, který může podnítit revitalizaci měst a zásadně proměnit naše čtvrti, předměstí a historická centra. Myslím, že k propojení mezi novým evropským Bauhausem a renovační vlnou může dojít v některých bodech, o nichž jsem se již zmínil: územním přístupu a energetických komunitách, zapojení územních celků a občanů. Máme k dispozici tvůrčí potenciál těch nejnadanějších lidí, kterých je v evropské společnosti spousta, a můžeme ho využít ve prospěch rozsáhlé transformace, která je zamýšleným cílem Zelené dohody pro Evropu .

Ve svém stanovisku vyzýváte k posílení spolupráce v rámci renovační vlny mezi Evropským výborem regionů a ostatními evropskými orgány, počínaje Komisí. Co může pro prosazování a podporu provádění renovační vlny udělat VR?

Posláním Výboru je dát v rozhodovacím a legislativním procesu EU hlas územním celkům, a to i těm spíše venkovským a okrajovým. Renovační vlna vzbudila zájem zejména ze strany Komise, která místní a regionální orgány uznává jako úroveň státní správy nezbytnou pro provádění strategie. Obě instituce nedávno podepsaly akční plán pro posílenou spolupráci s cílem urychlit provádění politik Zelené dohody a vytvořit podmínky z hlediska politické vůle, technické kapacity a čerpání finančních prostředků EU a členských států. Účelem akčního plánu je také zajistit, aby bylo možné nové právní předpisy rychle provést díky tomu, že budou předem prozkoumány možné překážky a omezení při přechodu z unijní na celostátní, regionální a místní úroveň. Cílem je rovněž co nejvíce využít iniciativy vycházející zdola, a podpořit tak součinnost mezi různými úrovněmi správy a posílit vztahy mezi občany.

Zdůrazňujete, že strategie pro renovační vlnu musí vycházet nejen ze Zelené dohody pro Evropu, ale také z evropského pilíře sociálních práv. Jak moc je v této městské revoluci důležitý sociální rozměr?

Sociální rozměr je zcela zásadní. Boj proti klimatické krizi musí být bojem proti nerovnostem a za sociální spravedlnost. Nesmíme nikoho opomenout. 17 % Evropanů žije v přeplněných domácnostech a 34 milionů občanů trpí energetickou chudobou. Renovační vlna by měla přispět k uplatňování práva každého člověka na cenově dostupné a zdravé bydlení, jak stanoví zásada č. 19 evropského pilíře sociálních práv . Uvedu příklad: je nezbytné zabránit vystěhováním z důvodu renovace (angl. „renovictions“), kvůli nimž musí mnoho osob opustit své domovy, protože si nemohou dovolit platit nájem, který se zvýšil v souvislosti s renovací provedenou vlastníkem.

Mimoto má mnoho podniků potíže s řešením problémů souvisejících se změnami a je nutné chránit pracovní síly podporováním sociálně udržitelné rekvalifikace. Je třeba pomoci celému odvětví stavebnictví překonat stávající mezeru, pokud jde o znalosti, kvalifikace a technologie, a usnadnit zakládání nových inovativních podniků.

Kontakt:

PresseCdr@cor.europa.eu