Ostrovy, venkovské oblasti, přeshraniční a horské regiony potřebují opatření šitá na míru, aby si udržely atraktivitu, překonaly nerovnosti, a kompenzovaly tak své zeměpisné znevýhodnění. Takové je poselství Evropského výboru regionů (VR) ve stanovisku, které připravila předsedkyně Korsického shromáždění.
Drtivou většinu evropské pevniny pokrývají regiony s trvalým přírodním nebo demografickým znevýhodněním, jako jsou regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva, ostrovy, přeshraniční a horské regiony, venkovské oblasti a regiony procházející průmyslovou transformací. Například horské oblasti představují 29 % rozlohy EU, zatímco na ostrovech žije přes 20,5 milionu obyvatel (4,6 % obyvatel EU). Každé z těchto území je vzhledem ke svým specifickým rysům mimořádně zranitelné a hrozí mu prohlubování sociálních a hospodářských nerovností, kterým by Evropská unie měla věnovat zvláštní pozornost, jak jí ukládají její zakládající smlouvy.
Předseda Evropského výboru regionů Vasco Alves Cordeiro k tomu uvedl: „ZOsmé zprávy o soudržnostivyplynulo, že nerovnosti v Evropě jsou čím dál výraznější a dopadají zejména na území stižená trvalým přírodním nebo demografickým znevýhodněním. Politika soudržnosti je tak zásadním nástrojem podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Evropě, v níž nemá žádné území zůstat opomenuto. Všechny politiky EU s územním rozměrem musí být koncipovány tak, aby odpovídaly zásadě „neškodit“.“
Předsedkyně Korsického shromáždění a zpravodajka stanoviska přijatého 1. prosince na plenárním zasedání Marie-Antoinette Maupertuis (FR/EA) uvedla: „Pokud Evropská unie dostatečně nezohlední znevýhodněná území, jako jsou ostrovy, hory a venkovské oblasti, dopustí se tím nedodržení vlastní zakládající smlouvy. Zeměpisné podmínky těchto území s sebou nesou zvýšené náklady na služby, jako je doprava, energetika nebo digitální konektivita, a ty je třeba vzít v potaz, nechceme-li rozdíly mezi regiony dále prohlubovat. Výbor proto žádá, aby potřeby uvedených regionů byly zohledněny při přípravě různých politik EU s územním rozměrem, a to nad rámec politiky soudržnosti.“
V diskusi vystoupil také předseda Výboru pro regionální rozvoj Evropského parlamentu Younous Omarjee: „Článek 174 Smlouvy o EU míří přesně na cíl politiky soudržnosti, tedy uplatňování zásady solidarity v zájmu dosažení rovnosti všech evropských území. K tomu nám zbývá vykonat ještě mnoho práce a zásady zakotvené v článku 174 je třeba dále prosazovat a utužovat, jak to ostatně činí Evropský výbor regionů, a spolu s tím nově definovat politiku soudržnosti do budoucna.“
VR zdůraznil, že aktuální úsilí Evropské unie o podporu soudržnosti na kontinentu – např. Územní agenda 2030 a nová Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti – nemusí postačovat. Zvláště znepokojivé je též prohlubování propasti mezi venkovem a městy a upadání průmyslových oblastí, neboť – jak se píše ve stanovisku – tyto jevy přiživují politickou polarizaci a vyvolávají v lidech dojem, že jsou jim upírána demokratická práva, přičemž klesá jejich důvěra v orgány a instituce členských států i Evropské unie.
Představitelé místních orgánů proto vyzývají orgány a instituce EU, aby mezi hlavní prvky procesu tvorby politik EU zařadily posouzení územního dopadu, a to především pro oblasti jako doprava, energetika, jednotný trh a hospodářská soutěž. Platí to však též pro národní plány pro oživení a odolnost, které byly přijaty v zájmu rychlejšího oživení po pandemii COVID-19. S tímto přístupem by se podle názoru VR lépe řešily nerovnosti a snadněji prosazovala hospodářská soudržnost v Evropě, a současně by byla dodržena zásada „neškodit“ dle nedávného návrhu Evropské komise.
VR dále vyzývá členské státy k vytvoření jednotných kontaktních míst na regionální či místní úrovni, která by se zabývala fondy soudržnosti EU. Územím s geografickým a demografickým znevýhodněním, z nichž mnohá nemají dostatek personálních kapacit ve veřejném ani soukromém sektoru, by pomáhala tyto zdroje lépe pochopit a zajistila jim k nim přístup.
Souvislosti:
30. listopadu, tedy den před přijetím stanoviska na plenárním zasedání VR, ho zpravodajka Marie-Antoinette Maupertuis představila členům Výboru pro regionální rozvoj Evropského parlamentu. Videozáznam schůze je k dispozici zde.
Podle článku 174 Smlouvy o fungování Evropské unie by EU měla v zájmu „snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů“ věnovat „zvláštní pozornost“ „venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou například nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony“.
Osmou zprávu o soudržnosti vydala Evropská komise v únoru tohoto roku. Poukazuje v ní jak na pozitivní, tak na negativní trendy v regionech, městech a venkovských oblastech EU: méně rozvinuté regiony dohánějí zbytek EU, nicméně mnohé regiony procházející transformací uvízly v rozvojové pasti. Zpráva upozorňuje na prohlubování nerovností, k němuž dochází zvláště uvnitř členských států a jež má nepřiměřený dopad na území se strukturálním zeměpisným znevýhodněním. Vlastní postoj k Osmé zprávě o soudržnosti přijal VR v říjnu tohoto roku.
VR je spolu s předními evropskými sdruženími měst a regionů zakládajícím členem Aliance soudržnosti (#CohesionAlliance), jejímž posláním je prosazovat soudržnost jako základní hodnotu Evropské unie a klíčový cíl všech jejích politik a investic. Více informací naleznete zde.
Kontakt:
Monica Tiberi – mluvčí předsedy
Tel.: +32 479 51 74 43
monica.tiberi@cor.europa.eu
Matteo Miglietta
Tel.: +32 473 89 53 82
matteo.miglietta@cor.europa.eu