V tomto rozhovoru odpovídá zpravodaj stanoviska k Fondu pro spravedlivou transformaci a starosta města Rijeka Vojko Obersnel (HR/SES) na pět otázek týkajících se iniciativy EU zaměřené na podporu regionů nejvíce zasažených přechodem na nízkouhlíkové hospodářství. V souvislosti s pandemií COVID-19 se navrhovaný rozpočet na Fond pro spravedlivou transformaci zvýšil ze 7,5 na 40 miliard EUR. Evropský výbor regionů přijal své stanovisko k Fondu pro spravedlivou transformaci na plenárním zasedání v červenci 2020, přičemž zdůraznil, že vítá, že EU podporuje sociálně spravedlivou a udržitelnou ekologickou transformaci.

Fond pro spravedlivou transformaci je spolu s režimem pro transformaci v rámci InvestEU a úvěrovým nástrojem pro veřejný sektor, který je podporován z rozpočtu EU, jedním ze tří pilířů mechanismu pro spravedlivou transformaci . Jeho cílem je pomáhat regionům, které jsou do velké míry závislé na fosilních palivech, včetně uhlí, rašeliny a roponosné břidlice či průmyslových procesů s vysokými emisemi skleníkových plynů, při transformaci zaměřené na dosažení klimatické neutrality.  

Co je hlavním poselstvím Vašeho stanoviska?

V tomto stanovisku VR se klade důraz na to, že jádrem Fondu pro spravedlivou transformaci jsou sociální a environmentální kritéria. Fond bude velmi úzce provázán s cíli Zelené dohody pro Evropu a bude zárukou toho, že se regiony, které budou jeho příjemci, jednoznačně zaváží k plnění Pařížské dohody, cíle EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a střednědobých cílů do roku 2030. Ve stanovisku VR je vítáno navýšení rozpočtu na Fond pro spravedlivou transformaci. Tvrdí se v něm, že dodatečné finanční prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropského sociálního fondu plus (ESF+) by měly být poskytnuty na dobrovolném základě. Díky tomu získají místní a regionální orgány flexibilitu, kterou potřebují k financování programů na trhu práce prostřednictvím ESF+ a projektů, které přispívají k zelené transformaci, prostřednictvím Fondu pro spravedlivou transformaci.

Do jaké míry může Vaše stanovisko ovlivnit legislativní jednání spolunormotvůrců?

Již během práce na jeho návrhu jsem zorganizoval řadu setkání s poslanci Evropského parlamentu, kteří se tímto tématem zabývají. Měl jsem také možnost představit názory uvedené v mém návrhu stanoviska výboru REGI Evropského parlamentu (Výbor pro regionální rozvoj), a tak jsem již v rané fázi celého procesu mohl objasnit aspekty, které mají význam z místního a regionálního hlediska. 11 z 19 doporučení předkládaných v mém návrhu stanoviska bylo předloženo v Evropském parlamentu formou pozměňovacích návrhů. Evropskému výboru regionů se tak podařilo ovlivnit Evropský parlament v mnoha důležitých aspektech. Kromě toho jsme navázali neformální kontakty se zástupci německého předsednictví EU a vyjadřujeme uspokojení nad tím, že některá z našich doporučení byla převzala i do textu Rady.

Jakou roli hraje nový fond v Zelené dohodě pro Evropu a v procesu oživení po skončení pandemie COVID-19? Jak pomůže nejvíce zasaženým regionům?

Během pandemie COVID-19 kladla Evropská unie i celý svět zcela správně důraz na záchranu životů, udržení pracovních míst a hospodářské oživení. Já jsem nicméně rád, že Evropská komise nepustila ze zřetele ani důležitý boj proti změně klimatu a dokonce výrazně navýšila rozpočet Fondu pro spravedlivou transformaci z původních 7,5 na 40 miliard EUR. Tento revidovaný rozpočet Fondu pro spravedlivou transformaci umožní zasaženým regionům pokročit na jejich cestě k ekologické, udržitelné a sociálně spravedlivé transformaci a uskutečnit cíle Zelené dohody pro Evropu. Regiony zasažené krizí budou podporovány prostřednictvím programů politiky soudržnosti, a zejména nově vytvořeného programu REACT-EU. Evropská podpora je nutná jak k přechodu na zelenou ekonomiku, tak i k hospodářskému oživení po skončení krize.

Jak lze při této transformaci posílit úlohu místních a regionálních orgánů? Co mohou orgány (na úrovni EU, členských států a regionů) učinit pro to, aby byly skutečné potřeby regionů procházejících transformací sladěny s politickými prioritami Fondu pro spravedlivou transformaci?

Místní a regionální orgány musí plnit klíčovou úlohu při provádění Zelené dohody pro Evropu, avšak úspěšné uskutečňování projektů v oblasti životního prostředí nevyžaduje pouze prostředky k jejich financování. Nejdůležitější je totiž přijetí ze strany občanů, aby se zapojili do boje proti změně klimatu a do přechodu na zelenou ekonomiku. Jako starosta mám za úkol občanům naslouchat a zapojit je do všech uskutečňovaných projektů, bez ohledu na to, zda se zákony přijímají na místní, regionální, celostátní nebo evropské úrovni. Totéž platí i pro Fond pro spravedlivou transformaci. Ten může být pro pracovníky v uhelných dolech úspěchem jen tehdy, bude-li využíván sociálně spravedlivým způsobem. Proto jsem ve svém stanovisku kladl důraz na sociální aspekty Fondu pro spravedlivou transformaci. K zajištění úspěchu tohoto fondu potřebujeme naše občany, a naši občané zase potřebují, abychom vytvořili správný rámec, tak aby nikdo nebyl opomenut.

Jak se díváte na kritéria přístupu k prostředkům Fondu pro spravedlivou transformaci? Odpovídají skutečně různým scénářům ve velkém počtu regionů EU?

Každý region má svá specifika, která je třeba zohlednit. A mnoho regionů má na cestě ke klimatické neutralitě různou výchozí pozici. Měla by však platit stejná pravidla pro všechny zasažené regiony. Možnosti financování, které byly pro Fond pro spravedlivou transformaci určeny, nejsou žádnou novinkou, neboť většinu činností lze financovat i z prostředků jiných programů politiky soudržnosti. Hlavní oblast působnosti Fondu pro spravedlivou transformaci nicméně doposud nebývalým způsobem přispívá k plnění Zelené dohody pro Evropu. Evropský výbor regionů do svého přijatého stanoviska začlenil dodatečný odstavec o činnostech, které mají být financovány, což místním a regionálním orgánům umožňuje přizpůsobit své navrhované programy zvláštním potřebám a specifikům svých regionů.

Kontakt:

Carmen Schmidle

Tel.: +32 (0)494 73 57 87

carmen.schmidle@cor.europa.eu

David Crous

Tel.: +32 (0)470 88 10 37

david.crous@cor.europa.eu