V zájmu odstranění rozdílů a vytvoření více příležitostí pro všechny evropské občany chce Evropský výbor regionů (VR), aby politika soudržnosti byla jednodušší, flexibilnější a nebyla využívána coby sankce nebo pobídka k dosahování jiných cílů, než je inkluzivní udržitelný rozvoj. Požadavky na úpravu návrhu Evropské komise týkajícího se politiky soudržnosti na období 2021-2027 a související legislativní pozměňovací návrhy jsou zahrnuty do čtyř různých stanovisek, která místní a regionální představitelé přijali na plenárním zasedání VR dne 5. prosince 2018.
Politika soudržnosti se svými 365 miliardami EUR do roku 2020 je a bude i v příštím desetiletí klíčovým nástrojem EU pro prosazování hospodářské, sociální a územní soudržnosti, zapojování místních subjektů do sdílených strategií růstu a zviditelňování jejích opatření v každé komunitě. Místní představitelé dnes znovu potvrdili nesouhlas s 10% škrtem navrhovaným Komisí a předložili konkrétní návrhy toho, jak tuto politiku zefektivnit.
„ Dnes předložené návrhy povedou k modernizaci, zjednodušení a zlepšení politiky soudržnosti a ukáží, že evropské regiony a města jsou odhodlány posilovat tuto politiku tak, aby byla připravena na budoucnost. Potřebujeme větší flexibilitu a sdílené řízení, aby tyto fondy fungovaly na všech úrovních správy, a bylo tím zajištěno, že EU dosáhne výsledků, které naši občané očekávají. Politika soudržnosti tak Evropě umožní čelit výzvám nejen v současnosti, ale i v budoucnosti ,“ uvedl předseda Karl-Heinz Lambertz (BE/SES).
Evropská komisařka pro regionální politiku Corina Crețu k tomu dodala: „ Cenné úsilí Evropského výboru regionů týkající se budoucnosti politiky soudržnosti přispělo k nastavení tempa jednání. Vítám jeho konstruktivní přístup, pokud jde o návrh Komise, zejména podporu zásady silného partnerství, místního rozvoje a dohod o partnerství ve všech členských státech. Na samém počátku diskuse o budoucnosti Evropské unie byl Výbor jedním z nejvýraznějších zastánců politiky soudržnosti, což potvrzuje jeho rozhodující přínos k Alianci soudržnosti. Věřím, že naše dobrá spolupráce bude i nadále přinášet výsledky a připraví cestu pro silnou politiku soudržnosti “.
Místní a regionální představitelé posoudili legislativní návrhy na období 2021–2027, které v květnu předložila Evropská komise, a zaujali postoj k tomu, jak zlepšit obecná ustanovení, jimiž se řídí hlavní fondy EU (nařízení o společných ustanoveních), Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond + a Evropský fond pro územní spolupráci.
Nařízení o společných ustanoveních
Ve stanovisku vypracovaném pod vedením Catiusciy Marini (IT/SES), předsedkyně vlády regionu Umbrie, a Michaela Schneidera (DE/ELS), státního tajemníka a zplnomocněnce spolkové země Sasko-Anhaltsko při spolkové vládě, se uvádí, že politika soudržnosti musí být zjednodušena a musí být zvýšena její flexibilita snížením administrativní zátěže pro příjemce a správce fondů. „ Zjednodušení však nesmí oslabovat zapojení regionů, měst a místních zainteresovaných stran, “ uvedla paní Marini a dodala, že: „ zásady partnerství a víceúrovňové správy musí být i nadále základním prvkem a demokratickým přínosem hlavního evropského investičního nástroje “. Vyžaduje to tudíž, aby byl plně uplatňován kodex chování.
„ Je zřejmé, že v zájmu zvýšení atraktivity politiky soudržnosti je zapotřebí vyšší míra spolufinancování pro tři kategorie regionů, “ zdůraznil pan Schneider a podtrhl, že: „ Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) musí proto být znovu zahrnut do nařízení o společných ustanoveních, čímž se maximalizuje jeho součinnost s ostatními fondy “.
Ve stanovisku Výbor rovněž uvádí, že:
žádný region EU by se neměl po roce 2000 potýkat s nepřiměřenými škrty. Vnitrostátní „záchranná síť“, kterou navrhla Komise s cílem omezit ztráty jednotlivých členských států, by měla být zavedena spíše na regionální úrovni;
měla by být zachována současná míra spolufinancování, přičemž by EU měla hradit až 85 % nákladů na projekty v méně rozvinutých a nejvzdálenějších regionech, jakož i na cíle Fondu soudržnosti a evropské územní spolupráce, 70 % nákladů v přechodových regionech a 50 % v rozvinutějších regionech;
mělo by být zachováno současné pravidlo n+3, podle něhož jsou finanční prostředky EU odňaty, pokud plánované výdaje nejsou uskutečněny do 3 let. Návrh Komise na zkrácení lhůty na 2 roky by mohl způsobit, že se bude překrývat uzavírání programů na období 2014–2020 a první cíl „n+2“ nových programů, což by pro správce představovalo značnou administrativní zátěž;
„makroekonomická podmíněnost“, jež by umožnila zmrazení ESI fondů v zemích, kde vnitrostátní vlády nedodržují fiskální kázeň EU, musí být z nového nařízení odstraněna, neboť trestá místní orgány za rozhodnutí, jež nemají pod kontrolou, a přináší v rámci provádění investičních plánů škodlivou nejistotu.
Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti
Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), v současnosti nejsilnější samostatný investiční fond EU (s přibližně 200 miliardami za 7 let), a Fond soudržnosti vyhrazený pro země, jejichž hrubý domácí produkt na obyvatele je nižší než 90 % průměru EU, se musí i nadále zaměřovat na hospodářskou, sociální a územní soudržnost. Ve stanovisku , které vypracoval Michiel Rijsberman (NL/ALDE), člen výkonné rady provincie Flevoland, se uvádí, že regiony a města žádají, aby 46% škrty navrhované Komisí pro rozpočet Fondu soudržnosti byly revidovány a omezeny a byl zajištěn stabilní rozpočet EFRR (+1 %). „ V zájmu lepšího řešení potřeb našich komunit by tematické zaměření prostředků EFRR na vybrané politické cíle nemělo fungovat na vnitrostátní úrovni, jak navrhovala Komise, ale na regionální úrovni, “ zdůraznil pan Rijsberman a vysvětlil, že: „ tematické zaměření na vnitrostátní úrovni by centralizovalo přidělovací mechanismus a protiřečilo by místně podmíněnému přístupu politiky soudržnosti “.
Podle regionů a měst EU:
nařízení o společných ustanoveních a pravidla pro konkrétní fondy by měly zajistit doplňkovost mezi EFRR, EZFRV a ESF a umožnit součinnost při provádění integrovaných územních investic a iniciativ komunitně vedeného místního rozvoje;
fondy by se měly stát „zelenějšími“ a umožnit regionům financování opatření pro přizpůsobování se změně klimatu, včetně zvyšování odolnosti vůči přírodním katastrofám;
členský stát musí rozhodovat o veškerých převodech prostředků z EFRR nebo Fondu soudržnosti na ostatní nástroje EU nebo program zahrnující místní a regionální partnery, a to v souladu se zásadou partnerství. Navrhovaný převod 5 % prostředků z EFRR nebo Fondu soudržnosti na nástroj InvestEU, jakož i dalších 5 % přídělu z EFRR na programy EU, jež jsou spravovány přímo Komisí, by měly být dohodnuty společně s regiony a městy a měly by odrážet konkrétní místní potřeby;
zaměření na udržitelný rozvoj měst musí být v souladu s návrhem Komise posíleno vyčleněním minimálně 6 % prostředků EFRR na vnitrostátní úrovni na tento cíl;
EFRR by se měl zabývat závažnými a trvalými přírodními nebo demografickými znevýhodněními
Evropský sociální fond (ESF)
Stanovisko pod vedením předsedkyně vlády autonomní oblasti Andalusie Susany Díaz Pacheco (ES/SES) vítá přímou spojitost mezi ESF+, evropským pilířem sociálních práv a koordinací makroekonomických politik členských států v rámci evropského semestru jakožto prostředek k posílení evropského sociálního rozměru evropského semestru a politiky soudržnosti. Regiony a města chtějí, aby hlavním cílem ESF byla i nadále sociální soudržnost, a žádají, aby byla posílena vazba na doporučení pro jednotlivé země, které Komise vydává v rámci evropského semestru, výhradně s cílem lépe uplatnit tuto prioritu. Potřeby občanů musí být na prvním místě.
Místní a regionální představitelé v tomto stanovisku požadují:
odpovídající finanční prostředky na pokrytí dodatečných cílů ESF+. Přidání nových úkolů a současné ponechání přídělů na stejné úrovni by vedlo k výrazným škrtům a omezenému dopadu;
finanční integraci ESF+ a EFRR a Fondu soudržnosti. Oddělení navrhované Komisí s sebou nese riziko rozpadu politiky soudržnosti, čímž se prohloubí negativní dopady oddělení EZFRV, o němž bylo rozhodnuto v minulých letech;
otevření ESF+ v oblasti sociálních inovací, jak navrhuje Komise. Kapacity klíčových aktérů v rámci vytváření, provádění a hodnocení programů v této oblasti však musí být aktivně posíleny;
odpovídající uznání činnosti měst a regionů v zájmu sociální a ekonomické integrace přistěhovalců, zejména v oblastech s vnějšími hranicemi.
Evropská územní spolupráce
Výbor ve stanovisku vypracovaném Marií-Antoinettou Maupertuis (FR/EA), členkou výkonné rady územního společenství Korsika, vítá rozhodnutí vytvořit k této základní politice EU zvláštní právní úpravu. Zároveň však paní Maupertuis uvedla, že: „ regiony a města odmítají návrh Komise na snížení rozpočtu pro evropskou územní spolupráci o 1,847 miliardy EUR “, a rovněž prohlásila, že: „ Výbor je odhodlán spolupracovat s Evropským parlamentem a Radou na vrácení návrhu Komise, kterým by byly regiony odříznuty od námořní přeshraniční spolupráce tím, že by byla brána v úvahu jen jako nadnárodní “.
Návrh upřednostňování finančních prostředků pro příhraniční regiony, pouze pokud alespoň polovina obyvatelstva žije ve vzdálenosti menší než 25 km od hranice, který neodráží realitu většiny přeshraničních území, Výbor rovněž odmítá jako svévolný. Rovněž nesouhlasí se snížením míry spolufinancování EU z 85 % na 70 %. VR souhlasí se zřízením nových meziregionálních inovačních investic a žádá, aby zahrnovaly také méně inovativní regiony a území s geografickým a přírodním znevýhodněním, čímž by se překlenuly inovační mezery v celé EU.
Kontakt:
Pierluigi Boda
Tel.: +32 (0)2 282 2461
pierluigi.boda@cor.europa.eu