Kliknutím zde získáte automatický překlad níže uvedeného textu.
Regionální srovnávací přehled sociálních ukazatelů: z nového výzkumu vyplývá, že více než 80 % regionů EU dosahuje pokroku, avšak regionální nerovnosti přetrvávají  
Předseda VR Lambertz: „Ústředním prvkem programu EU se musí stát sociální pokrok a regionální investice.“

Měření sociálního pokroku na regionální úrovni je zásadní pro zajištění toho, aby evropské, vnitrostátní a regionální investice podporovaly sociální cíle EU. Evropský výbor regionů (VR) proto vypracoval vůbec první regionální srovnávací přehled sociálních ukazatelů , z něhož vyplývá, že většina regionů EU dosáhla v období let 2014–2018 pokroku, i když v EU existují významné regionální rozdíly.

Evropská komise sleduje od roku 2018 sociální pokrok ve všech členských státech prostřednictvím srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů , který zahrnuje 12 oblastí politiky, včetně nezaměstnanosti, vzdělávání, péče o děti, zdravotní péče a digitálních dovedností. VR – shromáždění EU místních a regionálních představitelů – však vyjádřil znepokojení nad tím, že srovnávací přehled Komise poskytuje údaje pouze na celostátní úrovni. S využitím údajů Eurostatu následně vytvořil regionální srovnávací přehled sociálních ukazatelů za účelem měření sociálního pokroku v regionech EU.

Podle regionálního srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů je celkový trend mezi lety 2014 a 2018 pozitivní: více než 80 % regionů EU dosáhlo v oblasti sociálního pokroku zlepšení. V jednotlivých členských státech zároveň existují značné rozdíly, například mezi severními a jižními regiony Itálie, což je trend, který byl zaznamenán i ve srovnávacím přehledu inovací v regionech , který začátkem tohoto roku zveřejnila Evropská komise.

Karl-Heinz Lambertz , předseda Evropského výboru regionů, řekl:

„Úspěch Evropy musí být definován nejen na základě hospodářského pokroku, ale také na základě sociálního pokroku. Díky pochopení situace v našich regionech mohou být politiky a investice EU účinnější při řešení regionálních nedostatků a zajištění toho, aby žádný občan nebyl opomenut. Bylo dosaženo pokroku, avšak dnešní zpráva zdůrazňuje, že EU musí z řešení sociálních nerovností a podpory územní soudržnost učinit ústřední prvky svého programu. Tento výzkum je pouhým začátkem. Vyzýváme Evropskou komisi, aby navázala na naše úsilí a začlenila regionální rozměr do svých politik i do srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů. Regiony a města jsou připraveny budovat udržitelnou Evropu, ale potřebují investice, a proto potřebujeme flexibilitu v Paktu o stabilitě a růstu, jakož i silnou politiku soudržnosti a silný Evropský sociální fond v příštím rozpočtu EU.“

Klíčová zjištění:

Dostupné údaje Eurostatu umožňují po určitých úpravách pokrýt na regionální úrovni ( NUTS 2 ) 8 z 12 oblastí politiky obsažených ve srovnávacím přehledu sociálních ukazatelů Evropské komise. VR na tomto základě vytvořil regionální srovnávací přehled sociálních ukazatelů, z něhož lze vyvodit tyto závěry:

Osoby předčasně odcházející ze vzdělávání: Praha je na tom nejlépe. Míra předčasného ukončování vzdělávání v EU klesla mezi lety 2010 a 2018 z 13,9 % na 10,6 %, avšak regionální údaje odhalují výrazné rozdíly mezi regiony: například průměr v České republice je 6,2 %, tato hodnota se ale pohybuje od 2,7 % v Praze do 17,1 % na severozápadě země. Obdobně ve Španělsku je celostátní průměr 21,5 %, rozpětí je však od 6,9 % v Baskicku do 29,5 % ve městě Melilla.

Genderové rozdíly: v žádném regionu nepracuje více žen než mužů. V roce 2018 nepřekročila v žádném regionu EU míra zaměstnanosti žen míru zaměstnanosti mužů. Regiony, v nichž se od roku 2014 do roku 2018 rozdíly v zaměstnanosti žen a mužů nejvíce snížily, byly Övre Norrland ve Švédsku (z 2,2 % v roce 2014 na 0,5 % v roce 2018, což odpovídá snížení rozdílu o 77,27 %), Horní Normandie ve Francii (snížení o 63,83 %) a Braniborsko v Německu (snížení o 62,22 %).

Osoby ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením: v Itálii jsou obrovské rozdíly. Ačkoli nejsou k dispozici přesné údaje pro všechny regiony EU, došlo k celkovému zlepšení, i když regionální rozdíly stále existují: např. v Itálii bylo sociální vyloučení v provincii Bolzano ve výši 8,5 %, zatímco na Sicílii dosáhlo 52,1 %.

Mladí lidé, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET): nárůst ve Spojeném království. Mezi regiony existují značné rozdíly. Nejnižší procentuální podíl je v nizozemských regionech (Utrecht 3,2 %). Ačkoli nejvyšší podíl byl v roce 2018 ve Francouzské Guyaně (33,1 %), po níž následovaly regiony v jižní Itálii (Sicílie 31,5 %), nejvyšší nárůst podílu NEET zaznamenaly regiony nacházející se především ve Spojeném království (například Severovýchodní Skotsko ze 7,7 % na 12 %).

Míra zaměstnanosti: nejlépe si vedou ve Skandinávii. Panují obrovské rozdíly (od 40,8 % ve francouzském departmentu Mayotte po 85,7 % ve švédském Stockholmu). Nejnižší míru zaměstnanosti mají regiony v jižní Itálii a zámořské regiony Francie, regiony ve Skandinávii naopak míru nejvyšší. K největšímu nárůstu došlo za uplynulé čtyři roky ve španělských a maďarských regionech.

Míra nezaměstnanosti: Řecko se stále vzpamatovává z krize. Až na pár výjimek se situace ve všech evropských regionech za poslední čtyři roky zlepšila. Největší zlepšení bylo patrné v regionech východoevropských zemí a zemí, které nejsou členy eurozóny. Nejvyšší míru nezaměstnanosti v kontinentální Evropě mají regiony v Řecku a Španělsku (maxima dosahuje s 27 % Západní Makedonie), nejnižší míra je v regionech Německa a Česka.

Dlouhodobá nezaměstnanost: značné regionální rozdíly, přičemž největší zlepšení vykazuje Polsko. míře dlouhodobé nezaměstnanosti jsou obrovské rozdíly (nejnižší 0,3 %, nejvyšší 28,7 %). Nejhůře na tom jsou regiony v Řecku, nejlépe regiony v České republice, Polsku a Spojeném království. Největšího zlepšení za uplynulé čtyři roky dosáhly polské regiony.

Naděje dožití při narození: žebříček vedou španělské a italské regiony. Tento ukazatel je jediný v oblasti zdravotní péče, pro který jsou k dispozici regionální údaje. Naděje dožití je nejvyšší v regionech Španělska a Itálie (v autonomní oblasti Madrid dosahuje 85,1 roku), zatímco nejnižší naději dožití mají v bulharských regionech (73,5 roku v severozápadním Bulharsku).

Zpráva rozčleňuje 281 regionů NUTS 2 do čtyř kategorií a měří jejich pokrok mezi lety 2014 a 2018 (pokrývá sedm z výše uvedených osmi ukazatelů – „osoby ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením“ nejsou kvůli fragmentovaným údajům zahrnuty):

výrazně se zlepšující regiony , v nichž bylo v uvedených letech všech sedm ukazatelů pozitivních (38 regionů, z nichž 7 je ve Spojeném království, 5 v Itálii, 4 v Nizozemsku, a po třech v Německu, Polsku a Španělsku)

mírně se zlepšující regiony , v nichž bylo pozitivních pět nebo šest ukazatelů (188 regionů)

stagnující regiony , v nichž byly pozitivní tři nebo čtyři ukazatele (47 regionů)

upadající regiony , v nichž byly pozitivní nejvýše dva ukazatele (5 regionů, mimo jiné Akvitánie a Mayotte ve Francii, Gießen v Německu a Severovýchodní Skotsko ve Spojeném království).

Kontakt:

Lauri Ouvinen

Tel.: +32 22822063

lauri.ouvinen@cor.europa.eu