Kliknutím zde získáte automatický překlad níže uvedeného textu.
Evropská unie musí po koronavirové krizi reformovat správu ekonomických záležitostí  

Města a regiony požadují přezkum správy ekonomických záležitostí, který by napomohl zelené a digitální transformaci, podpořil veřejné investice a dodal projektu EU větší demokratickou legitimitu

Místní a regionální orgány zdůrazňují, že v zájmu podpory oživení a odolnosti po současné koronavirové krizi je zapotřebí rozpočtová flexibilita. Dokud se hospodářská situace v Evropě nestabilizuje, měly by se na úrovni EU i nadále uplatňovat obecná úniková doložka Paktu o stabilitě a růstu, která byla poprvé v historii eurozóny využita v březnu 2020, a dočasný rámec státní podpory. Tato výzva je obsažena ve stanovisku, které vypracoval Elio di Rupo (BE/SES) a které dnes bylo představeno na plenárním zasedání Výboru regionů (VR).

Evropský rámec správy ekonomických záležitostí má významný vliv na všechny úrovně správy a především na místní a regionální samosprávy, které jsou zodpovědné bezmála za třetinu veřejných výdajů a více než polovinu veřejných investic v celé Evropské unii, přičemž mezi členskými státy existují silné rozdíly. Stanovisko Přezkum správy ekonomických záležitostí Evropské unie, které připravil předseda vlády Valonského regionu Elio Di Rupo (BE/SES) zdůrazňuje, že je nutné zohlednit rozsáhlejší potřebu investic a nezbytných veřejných výdajů, aby bylo možné podpořit transformaci v klíčových odvětvích zdravotnictví, potravin, dopravy, digitálních technologií a energetiky. Podle odhadů Evropské komise jsou k dosažení cílů v oblasti klimatu pro rok 2030 nezbytné dodatečné investice ve výši 260 miliard EUR ročně (přibližně 1,7 % HDP Unie).

Koronavirová krize způsobila nebývalé hospodářské, sociální a rozpočtové tsunami. Občané v EU velmi trpí důsledky pandemie. Naším přáním tedy je, aby byla evropská správa ekonomických záležitostí přezkoumána a přizpůsobena realitě našich území a regionů. Jakmile bude pandemie pod kontrolou, nemůžeme se vrátit k předchozímu statu quo ani pokračovat, jako by se nic nestalo “ zdůraznil zpravodaj Elio Di Rupo.

Členové VR mají za to, že evropský rámec pro správu ekonomických záležitostí je částečně odpovědný za prudký pokles veřejných investic, ke kterému došlo po krizi eurozóny, protože dostatečně nezohledňuje rozdíl mezi běžnými a investičními výdaji. V letech 2009 až 2018 klesly veřejné investice (resp. jejich podíl na HDP) v EU celkem o 20 %. Investice realizované místními a regionálními orgány poklesly o téměř 25 % a v několika členských státech nejvíce postižených krizí o 40 % i více.

Výbor neustále požaduje, aby veřejné výdaje členských států a místních a regionálních orgánů na spolufinancování programů podporovaných strukturálními a investičními fondy nebyly zahrnuty do výpočtu schodku, který definuje Pakt o stabilitě a růstu. Tyto výdaje jsou ve skutečnosti ze své povahy investicemi obecného evropského zájmu, jejichž pákový efekt ve smyslu udržitelného růstu byl prokázán.

První celounijní výroční místní a regionální barometr , který byl zveřejněn v říjnu, bil na poplach: krize dopadá na příjmy orgánů na nižší než celostátní úrovni, čímž vzniká nebezpečný „efekt rozevírání nůžek“, kdy se zvyšují výdaje a klesají příjmy. Společný průzkum VR a OECD navíc ukázal, že již v červenci požádalo v zájmu zvládnutí krize o dodatečné finanční prostředky EU 13 % orgánů na nižší než celostátní úrovni a dalších 49 % o tom uvažovalo.

Stanovisko, které vypracoval Elio Di Rupo, bylo projednáno dne 8. prosince na prvním plně virtuálním plenárním zasedání Výboru regionů (VR), kterého se účastnila i poslankyně Evropského parlamentu Margarida Marques (PT/S&D). V souladu s jednacím řádem budou výsledky hlasování o pozměňovacích návrzích a konečném znění oznámeny na konci zasedání dne 10. prosince.

Kontakty:

Matteo Miglietta

Tel.: +32 470 895 382

matteo.miglietta@cor.europa.eu

Share: