Kliknutím zde získáte automatický překlad níže uvedeného textu.
Skloubení lesnictví a zemědělství: potřebujeme nový systém certifikace k ochraně lesů  

V tomto rozhovoru odpovídá Roby Biwer (LU/SES) , člen zastupitelstva obce Bettembourg, na šest otázek týkajících se opatření EU na ochranu a obnovu lesů na celém světě. Zpravodaj stanoviska VR k tématu Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů vyzývá v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19 k zavedení nového systému certifikace a informačního systému EU, jež podpoří produkty nezpůsobující odlesňování a krátké transparentní dodavatelské řetězce. Stanovisko má být přijato na plenárním zasedání ve dnech 1. a 2. července .

Rozsáhlé odlesňování v Amazonii je způsobeno celosvětovou poptávkou po mase. Každý rok se pokácí tisíce hektarů, aby bylo možné zásobovat světové trhy s masem. Není to tak, že doslova projídáme amazonský deštný prales? Jak můžeme obecně zajistit, aby produkce potravin (masa, kávy, kakaa a palmového oleje) neměla na lesy negativní dopad? Jaká je role EU při ochraně a obnovování světových lesů? Dělá v této věci dost?

Ačkoli si to většina spotřebitelů neuvědomuje, maso, káva, kakao a palmový olej jsou jedny z produktů, které momentálně způsobují vážné odlesňování na celosvětové úrovni. Pokud chceme, aby se trhy přesunuly k udržitelnějším produktům nezpůsobujícím odlesňování, pak musíme naše úsilí zaměřit dvěma směry. V první řadě je nutné posílit informační a vzdělávací akce, aby se zajistilo, že spotřebitelé si budou vědomi hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů svých stravovacích zvyklostí. Chování spotřebitelů rozhodně může formovat trhy s potravinami a urychlit produkci udržitelných produktů nezpůsobujících odlesňování. Z  téhož důvodu musíme také podporovat zdravější a eticky korektní stravu a zdůrazňovat jak nutriční, tak sociálně-ekonomické výhody příjmu potravin rostlinného původu s vysokým podílem ovoce a zeleniny, jež mají certifikaci, že pocházejí z dodavatelských řetězců nezpůsobujících odlesňování. Druhou oblastí, na kterou je nutné se zaměřit, je evropský závazek navrhnout a zavést nový systém certifikace, jenž podpoří produkty nezpůsobující odlesňování a přispěje k celosvětové propagaci na budoucnost orientované evropské vize lesnictví a produkce potravin.

Přestože k rozsáhlému odlesňování dochází většinou v zemích mimo EU, v mnoha horských oblastech v Evropě, například v Rumunsku a na Slovensku nebo v některých balkánských zemích, se nyní těží v lesích dřevo. Proč k tomu dochází právě zde? Jaká opatření je možné přijmout na místní a regionální úrovni, aby se zabránilo odlesňování? Máte nějaké konkrétní příklady? Co byste vzkázal starostům, vedoucím představitelům regionů a místním a regionálním zástupcům z celé Evropské unie?

Nemohu se vyjadřovat ke konkrétní situaci v jednotlivých zemích, ale na základě svých zkušeností mohu říci, že klíčem je vždy konstruktivní dialog mezi všemi zúčastněnými stranami a jejich zájmy. My, jakožto místní a regionální orgány, máme pro vedení tohoto dialogu nejlepší předpoklady. Je nutné, abychom chránili lesy a biologickou rozmanitost, a je třeba spolupracovat se zemědělci a vlastníky lesů na nalezení vhodných řešení, která budou z dlouhodobého hlediska přínosná i pro ně, včetně těch, kteří chtějí udržitelným způsobem rozvíjet rekreační využívání lesů. V této souvislosti musí být jasné, že je nutné dodržovat a prosazovat mezinárodní dohody a právní předpisy EU a jednotlivých členských států týkající se ochrany lesů, avšak místní a regionální orgány hrají důležitou roli jako prostředníci při řešení konfliktů mezi různými zájmy na místní a regionální úrovni.

V současné době je velmi obtížné vysledovat původ našich potravin, zejména pokud jde o produkty, jako je kakao a kaučuk, protože je zde zapojeno mnoho malých producentů a dodavatelské řetězce jsou dlouhé a netransparentní. Jakým způsobem je možné zvýšit transparentnost dodavatelských řetězců? Jak můžeme zajistit, aby podniky fungovaly udržitelným způsobem a aby se v EU vyrábělo pouze udržitelně získávané zboží pocházející z dodavatelských řetězců nezpůsobujících odlesňování? Jsou dobrovolné a stávající kodexy chování dostačující?

Dodavatelské řetězce je obtížné vysledovat. Ke zvýšení jejich transparentnosti a snadnějšímu monitorování by měl být zaveden informační systém (který by vycházel ze zkušenosti s databází ekoznaček), a to s pomocí a úzkým zapojením všech zúčastněných stran, jež mohou sdílet svá očekávání, své zkušenosti a obavy, aby byly zavedeny užitečné a proveditelné postupy. Tento informační systém by měl zahrnovat a prosazovat produkty nezpůsobující odlesňování a zavádět postupy pro kontrolu správnosti informací a hodnocení shromážděných za účelem zvýšení důvěry v poskytované informace, včetně přísných požadavků na sledovatelnost, které jsou zárukou původu produktů, a přísnějších systémů monitorování a prosazování pravidel, aby bylo možné předcházet podvodům a nesprávnému označování produktů.

Jak byste mě přesvědčil, abych si koupil raději „udržitelnou“ tabulku čokolády než nejlevnější výrobek? Jakou roli hrají spotřebitelé při zvyšování udržitelnosti našich dodavatelských řetězců, a zejména při předcházení odlesňování?

Vzhledem ke zvyšující se poptávce po ekologických potravinách, která je důsledkem vyšší poptávky spotřebitelů po biopotravinách a potravinách šetrných k životnímu prostředí, roste tržní podíl udržitelných produktů nezpůsobujících odlesňování. Nákup udržitelných produktů, které jsou šetrné k životnímu prostředí, se totiž stává skutečným trendem a módním a atraktivním postojem. Zákazníci jsou tak ochotni zaplatit více za produkty šetrné k životnímu prostředí, protože tak vyjadřují svůj postoj, jenž má svoji sociální hodnotu a uznání. Role občanů je při ovlivňování trhů rozhodně stěžejní.

Evropská komise 20. května zveřejnila strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategii v oblasti biologické rozmanitosti. Obě jsou ústředním prvkem Zelené dohody pro Evropu. Jaké jsou Vaše první dojmy? Existuje důvod k naději? Jak důležité je pro dosažení klimatické neutrality v EU opětovné zalesňování?

V Zelené dohodě se mezi mnoha cíli uvádí vytvoření spravedlivého, zdravého potravinového systému šetrného k životnímu prostředí, ochrana a obnova ekosystémů a biologické rozmanitosti a cíl nulového znečištění pro životní prostředí bez toxických látek. Aby ochránila evropské občany a ekosystémy, musí EU účinněji monitorovat znečištění ovzduší, vod, půdy a spotřebních výrobků, podávat o něm zprávy, předcházet jeho vzniku a napravovat stávající situaci. Z toho můžeme vyvodit, že opětovné zalesňování v zájmu dosažení klimatické neutrality v EU, má zásadní význam. Evropa směřuje k novému způsobu života, a dává tak celému světu jasně najevo, že jejím cílem je stát se lídrem nového hospodářství nezávislého na využívání zdrojů.

Krize způsobená onemocněním COVID-19 tvrdě zasáhla naše globální dodavatelské řetězce. Jaké ponaučení si z krize můžeme vzít?

Příčinou této krize je globalizace, jež přispěla k velmi rychlému šíření viru. Dnes již lépe známe rozsah vzájemného úzkého propojení dodavatelských řetězců, jako jsou ty, jež jsou napojeny na zemědělské podniky, a víme, jak snadno se může tento systém zhroutit, dojde-li k narušení jednoho článku. Nutností se tedy stává přehodnocení těchto vzájemných závislostí a zajištění větší odolnosti dodavatelských řetězců vůči globálním výzvám. Musíme rovněž přehodnotit důležitou úlohu krátkých (a pravděpodobně snadněji sledovatelných) dodavatelských řetězců a potřebu sledovat vztahy s dodavateli v dlouhých řetězcích a vztahy mezi nimi. V důsledku krize způsobené onemocněním COVID-19 jsme rovněž zjistili, že sociální nerovnost vede k tomu, že se životnímu prostředí věnuje menší pozornost. Důvodem je skutečnost, že přežití lidí se dostává do popředí, zatímco péče o životní prostředí je pro nízkopříjmové sociální skupiny faktorem, jenž má pouze druhořadý význam

Poznámky:

V Evropské unii je téměř 182 milionů hektarů lesů, jež pokrývají 43 % jejího povrchu, což z ní činí jednu z nejvíce zalesněných oblastí na světě. Kromě toho, že poskytují dřevo a výrobky ze dřeva, jsou naše lesy domovem značné části biologické rozmanitosti Evropy a přispívají k našemu zdraví a dobrým životním podmínkám. Lesy jakožto významný pohlcovač uhlíku slouží jako důležité dočasné řešení zmírňování dopadů změny klimatu a přizpůsobování se jim ( Evropská komise ).

Odhaduje se, že od roku 1990 zmizelo 420 milionů hektarů lesa kvůli přeměně na pozemky určené k jiným účelům, ačkoli míra odlesňování za poslední tři desetiletí klesla. Mezi roky 2015 a 2020 se míra odlesňování odhaduje na 10 milionů hektarů ročně, což je pokles ze 16 milionů hektarů ročně v 90. letech 20. století. Hlavní příčinou odlesňování a znehodnocování lesů a související ztráty lesní biologické rozmanitosti je i nadále rozšiřování zemědělsky využívaných ploch. Tyto a další poznatky najdete ve zprávě The State of the World's Forests 2020 (Stav světových lesů v roce 2020).

Kontakt:

David Crous

Tel.: +32 (0) 470 88 10 37

david.crous@cor.europa.eu

Share: