Kliknutím zde získáte automatický překlad níže uvedeného textu.
Klíčovou zásadou plánu EU na podporu oživení musí být ochrana biologické rozmanitosti  

Pan Roby Biwer (LU/SES) , člen zastupitelstva obce Bettembourg, v tomto rozhovoru odpověděl na pět otázek týkajících se důležitosti biologické rozmanitosti při předcházení vypuknutí nové pandemie, řešení změny klimatu a dosažení větší udržitelnosti prostřednictvím plánu EU na podporu oživení. Roby Biwer je zpravodajem stanoviska Biologicky rozmanitá města a regiony po roce 2020 , jež má být přijato na příštím plenárním zasedání v říjnu. Stanovisko je příspěvkem místních a regionálních orgánů ke strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 , kterou 20. května 2020 předložila Evropská komise. VR bude kromě toho klíčovou roli místních a regionálních orgánů při ochraně biologické rozmanitosti hájit na 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti , které se bude konat od 17. do 30. května 2021 v čínském městě Kchun-ming.

Pandemie COVID-19 změnila politickou agendu po celém světě. Jak propuknutí nákazy ovlivnilo Vaši práci zpravodaje na stanovisku o biologické rozmanitosti po roce 2020?

Onemocnění COVID-19 stanovisko o biologické rozmanitosti skutečně ovlivnilo. Pandemie zvýšila povědomí o tomto tématu nejen mezi odborníky, ale i mezi občany. Teď chápou, že příčinou takovýchto pohrom je nejčastěji nevhodné a zvrácené využívání biologické rozmanitosti k naplňování egoistických tužeb lidstva. Lidé navíc uznali, že zdravé ekosystémy s nedotčenou biologickou rozmanitostí jsou zárukou našeho zdraví a naší budoucnosti. Původcem přibližně 80 % nemocí jsou volně žijící živočichové a přenos z exotických zvířat na člověka je stále pravděpodobnější. Je proto zcela nezbytné, abychom v našem vlastním zájmu chránili přírodu a biologickou rozmanitost. Na této rovnováze závisí naše zdraví.

Má biologická rozmanitost v období po krizi způsobené onemocněním COVID-19 a v plánu EU na podporu oživení nějakou roli?

Ano, má. V období po krizi způsobené onemocněním COVID-19 musí být položen stěžejní důraz na lidské zdroje a veřejné investice. Tyto politiky vytvoří mnoho zelených pracovních míst a značně posílí přirozené životní prostředí a odolnost ekosystémů. Biologická rozmanitost má pro blahobyt lidí zásadní význam a je rozhodující i pro mnoho dalších oblastí. Klíčovou zásadou při rozdělování zdrojů prostřednictvím všech hlavních finančních plánů, jako je plán EU na podporu oživení, se musí stát obrácení křivky úbytku biologické rozmanitosti. Nemůžeme znovu tolerovat nebo dokonce subvencovat činnosti, které znehodnocují nebo ničí naše cenné ekosystémy a jejich funkce, a tím oslabují naše zdraví, narušují dodávky potravin a rozkládají naše zdroje obživy. To znamená, že je potřeba mobilizovat dostatečné zdroje k přímé či nepřímé stimulaci opatření v oblasti biologické rozmanitosti na všech úrovních státní správy, zjednodušit postupy, aby bylo financování dostupnější, a z biologické rozmanitosti učinit nezpochybnitelnou hodnotu v politické a hospodářské činnosti napříč odvětvími. Zdá se, že povědomí o zachování a obnově ekosystémů se značně zvýšilo a že naši občané stále více očekávají, že se bude investovat do biologické rozmanitosti. Nejlepší předpoklady k provádění těchto politik a mobilizaci občanů mají místní a regionální orgány.

Jak byste pro evropského komisaře pro životní prostředí pana Virginijuse Sinkevičiuse shrnul hlavní body stanoviska VR, na němž pracujete, v porovnání se strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030?

Domnívám se, že strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, kterou zveřejnila Evropská komise, je ambiciózní. K tomu, abychom se vypořádali s touto globální krizí v oblasti biologické rozmanitosti, však potřebujeme další a rychlejší opatření a vhodné nástroje a dostatečné zdroje k obnově našich ekosystémů. Biologická rozmanitost se v žádném případě nesmí stát obětí „zastaralého“ ekonomického uvažování a měla by být hnací silou plánu EU na podporu oživení. Komise by měla využít plného potenciálu a jedinečného postavení místních a regionálních orgánů, aby pomohly s prováděním nové strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030.

30. září se bude v New Yorku konat summit OSN o biologické rozmanitosti. Půjde o velmi důležitou celosvětovou akci, jež má prokázat ambice, pokud jde o přijetí účinného celosvětového rámce v oblasti biologické rozmanitosti po roce 2020 na 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti. Jaké hlavní sdělení by podle Vás měly smluvní strany OSN zdůraznit?

Přestože se stále více uznává, že orgány veřejné správy na nižší než celostátní úrovni mají při obracení křivky úbytku biologické rozmanitosti klíčovou roli, dosud chybí formální uznání a vertikální spolupráce v rámci globální správy. Místní správní orgány a správní orgány na nižší než celostátní úrovni navíc musí být zapojeny do každého kroku a každé úrovně procesu správy biologické rozmanitosti jak na celosvětové, tak vnitrostátní úrovni. Znamenalo by to, že:

1) v každém vnitrostátním plánu bude pro správní orgány na nižší než celostátní úrovni vytyčen, bude-li to možné, plán pro tuto úroveň;

2) bude zajištěna mobilizace dostatečných zdrojů, do jejichž shromažďování a rozdělování budou zapojeny správní orgány na nižší než celostátní úrovni;

3) správní orgány na nižší než celostátní úrovni budou zahrnuty do přípravy a provádění mechanismů sledování, hodnocení a zpětné vazby;

4) bude zajištěn dlouhodobý přístup k začleňování problematiky biologické rozmanitosti do ostatních politik, jenž bude vycházet z vertikální a horizontální spolupráce;

5) správním orgánům na nižší než celostátní úrovni bude určena jasná role při sbližování problematiky biologické rozmanitosti s ostatními agendami (např. v oblasti klimatu, s cíli udržitelného rozvoje);

6) budou posíleny aliance a sítě, které podporují správní orgány na nižší než celostátní úrovni.

Představte si, že se v říjnu po skončení hlasování o Vašem stanovisku vrátíte domů a musíte dětem ve škole vysvětlit, co jste v Bruselu dělal. Co byste jim řekl?

Řekl bych jim, že jsem pomáhal s tím, aby vlivní lidé pochopili, jak důležité je životní prostředí a že je třeba, abychom chránili rostliny a živočichy. Zajistíme tak, aby si ony, jejich děti a jejich vnuci mohli udržitelným způsobem užívat krás této planety. Řekl bych jim, že jsem se snažil pomoci ochránit biologickou rozmanitost a obnovit poškozené ekosystémy a že „turbokapitalismus“ je špatnou cestou vpřed, protože do budoucnosti neposkytuje žádné záruky pro zachování skutečné přírody a kvality života.

Souvislosti

Z loňského průzkumu Eurobarometr č. 481/2019 vyplývá, že občané EU se v rostoucí míře obávají o stav přírody. Naprostá většina Evropanů (96 %) uvedla, že máme povinnost se starat o přírodu a že je to zásadní pro boj proti změně klimatu. Podle nedávného posouzení územního dopadu bude 61 % regionů EU velmi výrazně ovlivněno rámcem pro biologickou rozmanitost po roce 2020. 

VR spolupracuje s  poradním výborem orgánů na nižší než celostátní úrovni pro Úmluvu OSN o biologické rozmanitosti a dalšími klíčovými organizacemi a zainteresovanými stranami, jako jsou ICLEI Regions4 , aby se v rámci celosvětové agendy v oblasti biologické rozmanitosti, jež se bude projednávat na 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti v roce 2021 , upozornilo na názory měst, regionů a všech ostatních forem správních orgánů na nižší než celostátní úrovni.

Kontakt:

pressecdr@cor.europa.eu