Kliknutím zde získáte automatický překlad níže uvedeného textu.
Přírodní katastrofy: EU dnes musí investovat lokálně, aby zítra zachránila životy  

Evropská unie by měla s ohledem na trvající dopad povodní, vln veder a zemětřesení na místní komunity v celé Evropě i nadále významně investovat do opatření na snižování rizik katastrof a změny klimatu, zaznělo na konferenci, kterou před Mezinárodním dnem pro snižování rizika katastrof společně uspořádaly OSN a shromáždění EU místních a regionálních politiků.

Na této společné akci promluvili pan Robert Glasser, zvláštní zástupce generálního tajemníka OSN pro snižování rizika katastrof, pan Karl-Heinz Lambertz, předseda Evropského výboru regionů (VR), shromáždění EU místních a regionálních politiků, a paní Corina Crețu, komisařka EU pro regionální politiku. Všichni se shodli na tom, že změna klimatu umocňuje extrémní povětrnostní jevy na celém kontinentu a vyvolává tlak na kritickou infrastrukturu a systémy v Evropě, jež v zájmu snížení rizika katastrof vyžadují trvalé investice.

„Katastrofy mají mnoho podob, avšak změna klimatu má jednoznačně zásadní vliv. Počasí a klima dominují mapě rizik jako nikdy dříve a podílejí se 90 % na všech velkých zaznamenaných katastrofách,“ uvedl zvláštní zástupce pan Glasser, jenž je vedoucím Úřadu Organizace spojených národů pro snižování rizik katastrof (UNISDR).

Zvláštní zástupce OSN pan Glasser dále řekl: „Máme dobré zprávy. Evropa ukázala, že úmrtím v důsledku katastrof lze předcházet. Povodně a vlny veder zabíjí méně Evropanů díky včasnému varování a lepší připravenosti. Evropa přijala sendajský rámec pro snižování rizika katastrof, což je celosvětový plán snižování ztrát způsobených katastrofami. Očekáváme, že se do termínu v roce 2020 významně zvýší počet zemí v regionu, které budou mít připravené plány na celostátní a místní úrovni určené ke snižování ztrát způsobených katastrofami, a že EU bude mít zásadní roli při zajištění toho, že k tomu dojde.“

Dále uvedl, že „stejně jako Evropský výbor regionů i my naléháme na města a regiony, aby vypracovaly strategie zaměřené na snižování rizika katastrof. Byli bychom rádi, kdyby místní orgány posílily své kapacity a získaly nezbytné finanční prostředky, zejména na zlepšení infrastruktury. Kampaně UNISDR nazvané „Making Cities Resilient“ se k dnešnímu dni aktivně účastní a přijímá nutná opatření ke snižování rizika katastrof přibližně 600 místních samospráv z celé Evropy.

Pan předseda Lambertz, který od července vede VR, řekl: „Evropská unie je odhodlána být i nadále v čele boje proti změně klimatu. Měla by vést úsilí o snížení rizik vyvolaných přírodními nebezpečími, které jsou mnohdy zhoršeny změnou klimatu. Mezinárodní den pro snižování rizika katastrof nám připomíná, že EU má před sebou stále ještě hodně práce, aby snížila dopad povodní, vln veder a zemětřesení. Díky využívání regionálních fondů EU za účelem boje proti změně klimatu a přípravy na katastrofy je politika soudržnosti EU skutečnou politikou odolnosti. Nyní, kdy zahajujeme diskuse o rozpočtu EU po roce 2020, musíme i nadále mít silnou a flexibilní politiku soudržnosti EU, jež bude mít k dispozici finanční prostředky vyhrazené na pomoc městům a regionům při jejich přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, budování nové infrastruktury zajištěné proti katastrofám a schopnosti rychlé obnovy poté, co je postihne nějaká katastrofa.“

Povodně jsou v Evropě historicky největším přírodním nebezpečím. OSN očekává, že četnost rozsáhlých povodní se v Evropě do roku 2050 zdvojnásobí. Vlny veder jsou stále běžnější, přičemž jedna taková vlna v roce 2015 si pouze ve Francii vyžádala 3 275 lidských životů. Zemětřesení v Itálii v uplynulých 50 letech připravila každý rok o život průměrně 100 osob a ekonomické náklady se odhadují na 3 miliardy eur ročně. Zemětřesení mohou rovněž vyvolat tsunami na mnoha místech jižní Evropy od Lisabonu až po Kypr.

Paní komisařka Crețu poznamenala, že „katastrofy mohou udeřit kdekoli, kdykoli a během okamžiku zcela změnit naše životy. Od roku 2005 nás v Evropě stály přírodní katastrofy více než 100 miliard eur. Proto je nyní konference o řízení rizika katastrof tak nesmírně důležitá. EU svým městům pomáhá, aby byla lépe připravená: jen sama politika soudržnosti poskytuje v tomto finančním období 8 miliard eur na přizpůsobení se změně klimatu a předcházení rizikům. Klíčem je však sdílení zkušeností, zejména pokud jde o prevenci a připravenost. Komunikují-li města mezi sebou, přispívá to k bezpečnější a silnější Evropě.“

V roce 2016 postihly s nebezpečím spojené katastrofy více než 445 milionů lidí na celém světě a předběžné údaje z mezinárodní databáze katastrof EM-DAT ukazují, že v prvním čtvrtletí roku 2017 bylo při 149 katastrofách v 73 zemích postiženo dalších 80 milionů lidí. Výpočty Světové banky odhadují, že katastrofy stojí světové hospodářství 520 miliard dolarů (442 miliard eur) ročně.

Sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030, který má na starosti UNISDR, je součástí širší rozvojové agendy OSN a je zohledněn v cílech udržitelného rozvoje OSN pro rok 2030. Tento rámec má dobrovolný charakter. UNISDR provádí s místními orgány zdola vycházející kampaň s názvem Making Cities Resilient, k níž se do dnešního dne přidalo 3 678 obcí. V roce 2016 podepsaly Evropský výbor regionů a UNISDR pětiletý akční plán s cílem přimět větší počet evropských měst a regionů k tomu, aby podnikly kroky pro snížení rizik katastrof.

Poznámky pro redaktory:

VR přijal 11. října stanovisko vypracované z vlastní iniciativy nazvané Evropská politika seismického zodolnění budov a infrastruktury. Zpravodajem je pan Vito Santarsiero (IT/SES), člen rady regionu Basilicata. V březnu 2017 zaslal rozhodovacím orgánům EU ke zvážení svá doporučení k Akčnímu plánu pro sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030. Autorem stanoviska byl pan Adam Banaszak (PL/EKR), místopředseda sejmiku Kujavsko-pomořanského vojvodství.

V květnu 2017 se předseda, první místopředseda a předsedové pěti politických skupin VR vydali na pracovní cestu do italských regionů Umbrie, Lazio, Abruzzo a Marche, aby se přesvědčili o rozsahu škod, jež tam zanechala zemětřesení. Je k dispozici videozpráva.

OSN v roce 1989 vytvořila Mezinárodní den pro snižování rizika katastrof – nyní pevně stanovený na 13. října – ve snaze podporovat celosvětovou kulturu snižování rizika katastrof, včetně prevence katastrof, zmírňování jejich následků a připravenosti na ně.

OSN se v roce 1999 dohodla na mezinárodní strategii pro zmírňování dopadu katastrof a vytvořila Úřad Organizace spojených národů pro snižování rizik katastrof (UNISDR), aby vykonával funkci sekretariátu. Sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030 je poslední aktualizací. Má sedm celosvětových cílů: snížit počet obětí, dopad na lidi, hospodářské ztráty a škody způsobené přírodními nebezpečími a zvýšit mezinárodní spolupráci, informovanost a počet celostátních a místních strategií pro snižování rizik katastrof. Jeho čtyřmi prioritními oblastmi činnosti jsou porozumění rizikům katastrof, posílení veřejné správy, navýšení investic do odolnosti a posílení připravenosti na katastrofy. UNISDR v rámci své kampaně Making Cities Resilient stanovila soubor nástrojů, jejichž záměrem je vyvolat aktivitu ze strany obcí, včetně politických pokynů a nástrojů na posouzení rizik.

Kontakty:

Andrew Gardner, Evropský výbor regionů, andrew.gardner@cor.europa.eu, +32 473 843 981

Rosalind Cook, Úřad Organizace spojených národů pro snižování rizik katastrof, rosalind.cook@un.org,

+32 2 2904 953