Kliknutím zde získáte automatický překlad níže uvedeného textu.
Evropští místní činitelé se ve Varšavě sešli s komisařkou Crețu a představiteli Visegrádské skupiny: politika soudržnosti je pojivem, které drží EU pohromadě  

Navýšení investic s cílem snížit rozdíly a pobídnout regiony a města k tomu, aby vytvářely příležitosti pro občany – to by měla být základní odpověď na výzvy, které nás čekají po brexitu. Takový byl hlavní závěr, na němž se členové komise COTER 2. března ve Varšavě shodli s evropskou komisařkou pro regionální politiku Corinou Crețu a ministry pro rozvoj z České republiky, Maďarska, Polska, Slovenska a také Bulharska, Chorvatska, Rumunska a Slovinska.

Politika soudržnosti, na niž bylo do roku 2020 vyčleněno 454 miliard EUR, je jednoznačně nejdůležitějším investičním nástrojem EU na podporu inkluzivního a inteligentního růstu ve všech evropských regionech. Tato politika pomáhá snižovat rozdíly v rozvoji, šířit inovace a zvyšovat konkurenceschopnost ekonomik zemí EU, přičemž zapojuje instituce EU, vlády jednotlivých států i místní a regionální orgány.

Regiony a města EU se nicméně obávají, že v rozpočtu EU na období po roce 2020, který má Evropská komise navrhnout do konce roku 2017, by mohlo dojít k ohrožení ústředního cíle hospodářské, sociální a územní soudržnosti, a to kvůli dopadu vystoupení Spojeného království z EU na dostupné zdroje a snaze centralizovat v EU rozhodování o investicích, nahradit subvence půjčkami a přesměrovat prostředky na jiné priority (jako je například migrace, správa vnějších hranic či podpora strukturálních reforem).

O těchto výzvách se jednalo ve dnech 2. a 3. března ve Varšavě. Členové komise COTER při této příležitosti prodiskutovali a přijali návrh stanoviska o  budoucnosti politiky soudržnosti po roce 2020 , který vypracoval předseda skupiny ELS ve VR Michael Schneider , státní tajemník spolkové země Sasko-Anhaltsko pro evropské záležitosti.

Komisařka pro regionální politiku Corina Crețu prohlásila: „ V uplynulých měsících jsme z úst stále většího počtu občanů slyšeli, že se o ně politikové a instituce nezajímají a že je opomíjejí. Je tedy načase vyslat těmto občanům důrazný signál. Musíme jim dát najevo, že jsou pro Evropu důležití. A k tomu je nejvhodnějším prostředkem právě politika soudržnosti, která usiluje o to, aby nikdo nezůstal stranou a aby se zkvalitnil každodenní život všech. Proto musíme bojovat za tuto politiku i za její budoucnost, jelikož se jedná o naši společnou budoucnost. Politika soudržnosti musí přinést pracovní místa a růst, ale musí to být ve prospěch všech lidí a všech regionů .“

„Kohezní politiku vnímám jako jeden z klíčových pilířů Evropské unie a pojítko mezi členskými státy. Tvoří jedinečný investiční nástroj a má potenciál k řešení dlouhodobých strukturálních problémů. V České republice výrazně ovlivňuje rozvoj regionů a umožňuje realizaci desítky tisíc úspěšných projektů s konkrétními přínosy pro veřejnost. O její budoucnosti je třeba vést otevřený dialog. Nevyhneme se otázkám a přehodnocení v oblasti strategického řízení, bude nutné podniknout další kroky směrem ke zjednodušení pravidel a v neposlední řadě se pokusit lépe přiblížit její přínosy široké veřejnosti,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj České republiky, Karla Šlechtová .

Zastupitel města Plzně, Petr Osvald (CZ/PES), zdůraznil: "Pro to, aby kohezní politika skutečně kvalitně plnila svoji funkci, musí projít procesem simplifikace a návratu k jejímu původnímu poslání. To že dochází k problémům v čerpání a zpoždění implementace není způsobeno tím, že by kohezní politika neměla smysl. Dokonce ani tím, že by koneční příjemci nechtěli fondy využívat, nebo že by neměli nápady a nevěděli jak rozvíjet své obce města a regiony. Skutečným  důvodem problémů v implementaci  kohezní politiky je to, že se procesy staly příliš komplikované, její komplexnost a náročnost neodpovídá poskytovaný prostředkům a sankce a postihy uplatňované za neúmyslné chyby způsobují to, že příjemci začínají považovat využívaní strukturálních fondů za riskantní business. Kohezní politika je nástrojem, který výrazně napomohl a napomáhá rozvoji celé EU a to včetně tzv. „čistých plátců. V případě zemí, které do systému více přispívají, než získávají, totiž na kohezní politice významně profitují firmy z těchto zemí, jak prokazuje řada analýz. Je proto chybou vůbec uvažovat o tom, jestli by nebylo lépe kohezní politiku sektorizovat, nebo ji nahradit jinými nástroji. Kohezní politika je skutečně kvalitní nástroj. Je však třeba se vrátit k jejímu původnímu poslání, kterým je regionální politika a uvědomit si, že kohezní politika není a nemůže být nástrojem na řešení všech problémů EU a světa. Kohezní politika je a musí být  kvalitní nástroj pro rozvoj měst obcí a regionů EU s důrazem na zaostávající a znevýhodněné regiony – nic více, nic méně a tomu musí také odpovídat náročnost její implementace."

Místostarosta obce Rádlo, Pavel Branda (CZ/ECR), řekl: “Pokud má být budoucí politika soudržnosti úspěšná a efektivní, musí odrážet reálné potřeby regionů, měst a obcí a být tudíž dostatečně flexibilní. Tyto potřeby se v rámci území EU liší a politika soudržnosti musí být schopna tyto rozdíly zohlednit.

Schůze proběhla souběžně s jednáním ministrů zemí Visegrádské skupiny +4, na němž ministři pro hospodářský rozvoj z České republiky, Maďarska, Polska, Slovenska a také Bulharska, Chorvatska, Rumunska a Slovinska přijali dokument , ve kterém vyzdvihli prvořadý význam politiky soudržnosti pro budoucnost EU.

3. března byla uspořádána konference na vysoké úrovni, na které si experti na politiku soudržnosti a odborníci z praxe z EU vyměnili názory na to, jak by se tato politika dala zjednodušit tak, aby byla současně účinnější a lépe odpovídala skutečným potřebám místních ekonomik.

Návrh stanoviska bude projednán a přijat na plenárním zasedání VR 10. května.

Poznámka pro redaktory

Politika soudržnosti EU je prováděna v sedmiletém cyklu (2014–2020) prostřednictvím pěti evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů). Jsou to:

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) – tento fond podporuje vyvážený rozvoj v jednotlivých regionech EU.

Evropský sociální fond (ESF) – tento fond podporuje projekty týkající se zaměstnanosti v celé Evropě a investuje do evropského lidského kapitálu, tj. do pracovníků, mladých lidí a všech osob hledajících práci.

Fond soudržnosti (FS) – tento fond financuje projekty v oblasti dopravy a životního prostředí v zemích, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele nedosahuje 90 % průměru EU. V období 2014–2020 k těmto zemím patří Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Chorvatsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko a Slovinsko.

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) – tento fond se zaměřuje na řešení specifických problémů, s nimiž se potýkají venkovské oblasti v EU.

Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) – tento fond pomáhá rybářům při zavádění udržitelných rybolovných postupů a komunitám na pobřeží při diverzifikaci jejich ekonomik, a zvyšuje tak kvalitu života v evropských pobřežních oblastech.

V období 2014–2020 bylo na tuto politiku přiděleno celkem 454 miliard z rozpočtu EU, dalších 183 miliard pak pochází z vnitrostátních zdrojů. S prostředky v celkové výši 638 miliard je politika soudržnosti nejdůležitějším evropským investičním nástrojem a je společně řízena Evropskou komisí, vládami jednotlivých států a regiony. Podrobnější informace včetně vývoje a číselných údajů z jednotlivých zemí naleznete na portálu veřejně přístupných dat týkajících se soudržnosti .

Kontakt:
Pierluigi Boda (IT, EN)

Tel.: +32 2 282 2461

Mobil: +32 473 85 17 43

pierluigi.boda@cor.europa.eu

Sdílet :