Kliknutím zde získáte automatický překlad níže uvedeného textu.
Provádění Zelené dohody na místní úrovni – města a regiony navrhují hospodářská a sociální opatření na podporu občanů a podniků k překonání energetické krize  

Mezi navrženými opatřeními jsou specifické financování na podporu energetické účinnosti budov, vynětí zelených investic ze schodku veřejných financí a stálé konzultace s občany na téma klimatu

V návaznosti napřijetí obecných přístupů Rady k balíčku „Fit for 55“přijal Evropský výbor regionů čtyři stanoviska, která se přímo týkají úlohy měst a regionů při plnění cílů Zelené dohody pro Evropu – strategie růstu, pomocí níž chce EU do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Výbor se v nich zabývá celou řadou otázek, od hospodářských a finančních opatření, která by umožnila navýšit místní zelené rozpočty, přes provádění směrnice o energetické náročnosti budov až po nutnost připravit sociální opatření, která ochrání ty nejzranitelnější a posílí úlohu občanů při ekologické transformaci.

Válka na Ukrajině skýtá historickou příležitost opustit ruská fosilní paliva a dosáhnout v EU energetické suverenity. Prudce rostoucí ceny energie dramaticky zvýšily počet těch, které ohrožuje energetická chudoba a chudoba v oblasti mobility. Stanoviska přijatá na červnovém plenárním zasedání tohoto shromáždění zastupujícího města a regiony na úrovni EU obsahují návrhy, jak obě tyto klíčové výzvy řešit.

Ke stanovisku ke směrnici o energetické náročnosti budov uvedl jeho zpravodaj André Viola (FR/SES), člen rady departementu Aude: „Musíme bojovat proti energetické chudobě a přehodnotit náš energetický systém, abychom byli odolnější a dosáhli našich klimatických cílů do roku 2050. Musíme si klást ambiciózní cíle v dekarbonizaci fondu budov v EU, protože do poloviny století dojde pouze k jedné renovaci! Potřebujeme tedy renovace naplánovat s ohledem na budoucnost tak, aby byly cenově dostupné pro všechny občany i místní a regionální orgány. Revidované znění směrnice o energetické náročnosti budov se musí zaměřit na celý životní cyklus budov a do všech fází začlenit oběhové využití materiálů a dostatečnost.“Další informace

V příspěvku o stanovisku k tématu environmentálních požadavků a společenské přijatelnosti ekologické transformace uvedla zpravodajka Hanna Zdanowska (PL/ELS), primátorka města Lodž a polská vyslankyně Paktu starostů a primátorů: „Úspěšnost ekologické transformace závisí na rychlém vytvoření vhodných podmínek na evropské a vnitrostátní úrovni, které umožní provádění ekologických opatření místními a regionálními orgány. Požadujeme přímé financování z prostředků EU pro města a regiony, aby bylo možné plnit cíle Zelené dohody na místní úrovni a také pokročit v diverzifikaci zdrojů energie a dosáhnout nezávislosti na ruských fosilních palivech. V této souvislosti potřebujeme zvýšit energetickou účinnost pomocí renovační vlny a urychlit nasazení obnovitelných zdrojů energie v našich městech a regionech. Základem ekologické transformace EU musí být výrazná společenská přijatelnost a zásada, že opomenut nezůstane žádný z občanů, žádné území ani žádný podnik. Proto v zájmu úspěšné ekologické transformace navrhujeme pořádat na místní úrovni trvalé dialogy a summity o klimatu.“ Další informace

V části věnované stanovisku k plnění zelených rozpočtů na místní a regionální úrovni pak zpravodaj Vincent Chauvet (FR/RE), starosta města Autun, uvedl: „Změna klimatu má velký hospodářský dopad a stále vyšší environmentální náklady. Města a regiony mají stěžejní úlohu při realizaci inkluzivní ekologické transformace. Členské státy i EU společně odpovídají za podporu místních a regionálních orgánů formou přímého financování a konkrétních opatření. Naléhavě se musíme dohodnout na společné definicí ekologického sestavování rozpočtu a strukturovaném, avšak pružném evropském rámci, který pomůže přiřadit rozpočtové položky ke klimatickým a environmentálním cílům. Zelená transformace buď proběhne na místní úrovni – nebo neproběhne vůbec.“Další informace zdeZpravodaj Vincent Chauvet bude členem delegace Evropského výboru regionů na nadcházející klimatické konferenci, kterou OSN pořádá v Egyptě v listopadu tohoto roku (COP27).

Výbor též přijal stanovisko k nové strategii EU pro Arktidu, jehož zpravodajkou byla Mirja Vehkapera (FI/RE), členka zastupitelstva města Oulu: „Financování z prostředků EU je třeba zaměřit na podporu a zajištění udržitelných investic v Arktidě. Musíme se zamyslet nad tím, jak provádět Zelenou dohodu pro Evropu a balíček Fit for 55 a současně zohlednit specifické rysy arktické oblasti EU. Například v souvislosti s obchodováním s emisemi musí být uváženy specifické podmínky zimní lodní dopravy v Arktidě. Zároveň je třeba zajistit rovnováhu mezi odpovědným rozvojem přírodních zdrojů a ochranou životního prostředí, aby bylo možné plně využívat možností Arktidy jakožto hnací síly zeleného růstu a digitální transformace EU. Arktida může Evropě poskytnout znalosti, produkty, zdroje a energii, které mají zásadní význam pro dosažení cílů EU v oblasti klimatu.“Další informace zde

Souvislosti:

Podíl budov na konečné celkové spotřebě energie v EU činí 40 % a jejich podíl na emisích skleníkových plynů spojených se spotřebou energie činí 36%. Hlavním cílem nové směrnice je dekarbonizovat fond budov v Evropě do roku 2050. Výbor žádá, aby nová směrnice o náročnosti budov platila nejen pro nové budovy, nýbrž také pro renovace. Výbor ve svém stanovisku podpořil návrh zpravodaje Violy zkrátit lhůtu na vyřazení fosilních paliv z vytápění a chlazení z roku 2027, který navrhuje Evropská komise, na rok 2025. Další informace

Výbor vyzývá Evropskou komisi, aby přezkoumala pravidla pro financování obecní správy, zmírnila nákladové zatížení související s opatřeními v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie a odstranila či zmírnila regulační překážky bránící rozvoji nových technologií a obchodních modelů. K posílení společenského přijetí Výbor doporučuje několik opatření včetně rozsáhlejšího uplatňování participativní správy – např. formou participativních rozpočtů a dialogů na místní úrovni – a finanční podpory stálých mechanismů konzultace, jako jsou místní summity o klimatu. Další informace

Evropský výbor regionů vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby zelené investice vyňaly z výpočtu regionálního schodku veřejných financí a ze „zlatých pravidel“ pro strop dluhu, a zasazuje se o účinné, participativní a transparentní ekologické sestavování rozpočtu. Výbor podporuje participativní přístup k ekologickému sestavování rozpočtu s cílem umožnit občanům, zejména mladým lidem, účast na správě ročního rozpočtu vyčleněného na provádění ekologických projektů. Shromáždění zastupující města a regiony na úrovni EU žádá, aby byla vytvořena platforma pro spolupráci mezi orgány k budování kapacit, které by místním a regionálním orgánům pomohly s ekologizací jejich rozpočtu a slučováním malých projektů tak, aby bylo možno dosáhnout úspor z rozsahu a sdílet osvědčené postupy. Další informace

V nové Strategii EU pro Arktidu Evropská komise poukazuje na rostoucí strategický a geopolitický význam této oblasti. Podle odhadu zveřejněného na začátku roku 2022 mají části Arktidy, které patří k EU, do roku 2030 investiční potenciál kolem 150 miliard eur, přičemž velká část souvisí s prováděním ekologické transformace. Důraz je kladen na investice do uhlíkově neutrální oceli, výroby baterií, těžby a zpracování nerostných surovin a dále též do oběhového hospodářství a do bioenergie a větrné energie. Další informace

Provádění Zelené dohody na místní úrovni je iniciativa VR, jejímž cílem je učinit z měst a regionů ústřední aktéry v rámci přechodu EU ke klimatické neutralitě.

Kontakt:

David Crous // david.crous@cor.europa.eu // +32 (0) 470 88 10 37

Sdílet: