Kliknutím zde získáte automatický překlad níže uvedeného textu.
Místní a regionální představitelé vítají zjednodušení zápisu zeměpisných označení potravin, zemědělských produktů a lihovin a lepší ochranu proti podvodným praktikám  

Díky lepším pravidlům a posílení úlohy Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví bude možné ochránit důležitou součást evropského kulturního a gastronomického dědictví, která ročně představuje obrat ve výši 74,76 miliard EUR.

Evropský výbor regionů (VR) přijal na svém plenárním zasedání dne 30. listopadu stanovisko, v němž podpořil návrh Evropské komise sloučit všechny tři systémy zeměpisných označení a stanovit v tomto ohledu jednotná pravidla pro zemědělské produkty, potraviny, vína a lihoviny. Zejména při tom ocenil skutečnost, že se má na posuzování žádostí podílet Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO). Ten totiž disponuje účinnými nástroji, pomocí nichž bude možné usnadnit producentům zápis zeměpisných označení, zlepšit jejich kontrolu a zabránit podvodným praktikám.

Zeměpisná označení jsou součástí kulturního a gastronomického dědictví Evropské unie. Výnosy z prodeje produktů chráněných těmito označeními představují ročně 74,76 miliard EUR, tj. 15,5 % celkového vývozu zemědělsko-potravinářských produktů z EU. V současné době, kdy ceny zemědělských surovin šplhají do závratných výšin, mají výrobní řetězce s vysokou přidanou hodnotou zásadní vliv na hospodářskou a sociální aktivitu v daném regionu, především z toho důvodu, že pomáhají stabilizovat jeho ekonomiku.Umožňují rovněž rozvíjet v regionech investice, výzkum a inovace a zajistit producentům spravedlivý podíl z hodnoty.

Zpravodajka stanoviska VR Karine Gloanec-Maurin (FR/SES), která je členkou rady obce Couëtron-au-Perche (ležící v departementu Loir-et-Cher) a stojí v čele sdružení obcí Collines du Perche, zdůraznila: „Zeměpisná označení jsou neodmyslitelně spjata s evropskou identitou. Asi těžko si dokážeme představit například Francii bez šampaňského, Itálii bez parmezánu nebo Španělsko bez iberské šunky.Zeměpisná označení utvářela podobu našich regionů a i dnes hrají podstatnou roli v rozvoji venkova, poněvadž producentům přinášejí lepší příjmy a zvyšují atraktivitu venkovských oblastí.Je třeba pokračovat touto cestou, jelikož nám to umožní docílit v Evropě kvalitního zemědělství.Ostatně právě proto VR podpořil dobrovolné zahrnutí požadavků na udržitelnost do tohoto systému, jehož smyslem je pobídnout jednotlivé producenty i celá seskupení producentů k tomu, aby se ve větší míře zapojili do udržitelné transformace.“

Diskuse se zúčastnil také poslanec Evropského parlamentu a jeho zpravodaj pro reformu systému zeměpisných označení Paolo De Castro (IT/S&D), který prohlásil: „Cílem této reformy není zcela přepracovat, nýbrž jen dále rozpracovat tento systém, který ve světě nemá obdoby a který již funguje a vytváří hodnotu, aniž by to veřejnou pokladnu něco stálo.Snažíme se fakticky zlepšit situaci producentů dodávajících kvalitní produkty, a proto jsme se zaměřili na čtyři hlavní úkoly – posílení úlohy seskupení producentů, zajištění lepší ochrany, zjednodušení a vyjasnění úlohy úřadu EUIPO a udržitelnost.Díky tomuto nařízení by mohla být vůbec poprvé stanovena jednotná pravidla pro všechny kvalitní produkty, aniž by při tom byly opomenuty zvláštnosti jednotlivých odvětví.Doufám, že v příštích týdnech budeme všichni moci přispět k vylepšení tohoto předpisu, aby tak některým nepřinesl prospěch a jiným pouze nevýhody.“

Zde jsou hlavní body stanoviska:

VR uvítal, že bude možné využívat technickou odbornost úřadu EUIPO v oblasti práv duševního vlastnictví. Jde o hlavní novinku této reformy, kterou Evropská komise navrhuje zavést. Tyto odborné znalosti by mohly výrazně přispět k posílení ochrany zeměpisných označení. K zeměpisným označením by se ale nemělo přistupovat jako k ochranným známkám, a proto je třeba v návrhu Evropské komise jasně stanovit, že tento úřad bude zkoumat pouze aspekty týkající se duševního vlastnictví.

V nařízení by měla být stanovena kritéria environmentální, hospodářské a sociokulturní udržitelnosti, jež by podle Komise měla seskupení producentů používat. Evropští spolunormotvůrci, tj. Evropský parlament a Rada EU, tak nad nimi budou mít plnou kontrolu.

Je nutné podporovat seskupení producentů v tom, aby se lépe organizovala, a mohla tak fungovat efektivněji a rozvíjet silnou kolektivní správu zeměpisných označení. Harmonizace na evropské úrovni však nesmí narušit vnitrostátní systémy, které již existují a fungují dobře.

VR poukázal na význam toho, že budou regionální a místní orgány moci pomáhat s přípravou a finalizací zápisu, jelikož se tím zlepší spolupráce mezi všemi zainteresovanými stranami.

VR by jakožto shromáždění zastupující místní a regionální orgány v EU měl být plně zapojen do hodnocení nového systému zeměpisných označení, protože mají územní dopad.

Související informace:

K 1. lednu 2021 bylo na úrovni EU zapsáno 3 306 zeměpisných označení ze všech členských států. Z více než poloviny pocházejí ze tří členských států – Itálie (858), Francie (734) a Španělska (354). Za těmito zeměmi následují Řecko (270), Portugalsko (190) a Německo (167).

Ve většině případů se zapsaná zeměpisná označení týkají vín (49 %) a zemědělských a potravinářských produktů (44 %). 7 % zapsaných názvů tvoří lihoviny a 0,2 % aromatizované vinné výrobky.

Kontakt:

Marie-Pierre Jouglain – tisková referentka

Tel.: +32 (473) 52 41 15

mariepierre.jouglain@cor.europa.eu

Sdílet :