EU investovala prostřednictvím politiky soudržnosti mezi lety 2014 a 2020 454 miliard EUR do snižování nerovností a do podpory udržitelného růstu ve všech evropských regionech, a to v partnerství s vnitrostátními a místními subjekty. V dokumentu přijatém dne 11. května regiony a města uvádějí, že tato politika přinesla hmatatelné výsledky a v budoucnu by měla být posílena. S dostatečnými finančními prostředky, větší flexibilitou, jednoduššími postupy a lepším propojením s dalšími investičními nástroji EU může politika soudržnosti přispět k oživení evropských hospodářství v Unii rychleji a inkluzivněji, čímž Unii umožní reagovat na naléhavé výzvy, jako je migrace, změna klimatu a územní odolnost.
Díky stanovisku k budoucnosti politiky soudržnosti po roce 2020, které vypracoval Michael Schneider, státní tajemník Sasko-Anhaltska a předseda skupiny ELS ve VR, je Evropský výbor regionů první institucí EU, která přijala formální postoj k tomu, jak rozvíjet hlavní investiční politiku EU pro 27 členských států. Stanovisko se opírá o fakta získaná na základě studií a konzultací a jeho cílem je poskytnout politickou orientaci pro budoucí návrhy na rozpočet EU po roce 2020.
Místní a regionální představitelé EU tvrdí, že budoucí politika soudržnosti by měla být koncipována s ohledem na to, že v průběhu minulého desetiletí se díky stovkám tisíců projektů podporovaných z evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) podařilo vytvořit pracovní místa, modernizovat infrastrukturu, posílit lidský kapitál a zlepšit kvalitu života.
Regiony a města jsou si však vědomy toho, že politika soudržnosti může být ohrožena v důsledku finančního dopadu brexitu a politického tlaku na financování nových priorit, jako je obrana, bezpečnost, hraniční kontroly či investiční nástroje, které centrálně spravují orgány EU. Výbor nesouhlasí s tím, aby byly přesměrovány jakékoli finanční prostředky, a požaduje, aby i po brexitu zůstal stávající procentní podíl rozpočtu EU vyčleněného na politiku soudržnosti stejný.
„Migrace, bezpečnost či nové investiční nástroje získávají čím dál větší pozornost v rámci veřejné diskuse, ale politika soudržnosti nemůže být odsouvána stranou právě v okamžiku, kdy se snažíme vyřešit euroskepticismus a bojovat za větší jednotnost našich občanů. Jedná se o nejpůsobivější evropský nástroj solidarity, který buduje mosty mezi evropskými komunitami. Přispívá ke spravedlivějšímu rozdělení přínosů evropské integrace mezi evropské občany a k posílení naší jednotnosti v globalizovaném světě,“ uvedl pan Schneider po hlasování na plenárním zasedání.
Výbor – evropské shromáždění regionálních a místních zástupců – vyzývá ostatní orgány EU a členské státy, aby využívaly politiku soudržnosti jako participativní, demokratickou a otevřenou platformu k obnovení evropského projektu, přiblížení orgánů EU občanům a k tomu, aby se solidarita viditelně projevovala všude v EU.
Předseda VR pan Markku Markkula uvedl: „Nejlepším způsobem, jak bojovat proti populismu, je jednat. Pouze prostřednictvím vytváření udržitelných pracovních míst a růstu ve všech regionech a městech Evropy můžeme prokázat, že je Unie důležitá. Stanovisko pana Schneidera prokazuje naše odhodlání, že politika soudržnosti musí v budoucnosti Evropy nadále hrát důležitou úlohu. Coby instituce EU regionálních a místních představitelů podporujeme vytvoření silného partnerství mezi všemi aktéry, kteří se zasazují o jednodušší a účinnější soudržnost, jež zlepšuje každodenní život všech občanů.“
Tuto výzvu pozitivně přijal pan Günther H. Oettinger , komisař EU odpovědný za rozpočet, který v diskusi na plenárním zasedání prohlásil: „I když je snížení výdajů nevyhnutelné a nelze je po brexitu vyloučit, budu bojovat proti jakýmkoli škrtům v politice soudržnosti.“ Dále zdůraznil, že „čím více budeme vykazovat přidanou hodnotu, kterou tato politika pro EU má, tím více se zvýší povědomí o tom, že vytváření udržitelného programu soudržnosti je prospěšné pro nás pro všechny.“
S cílem zlepšit účinnost této politiky VR vyzývá EU, aby řešila složitost a nepružnost, které brzdí její provádění. Pokud by nedošlo k vhodnému zjednodušení a flexibilitě, podle jejich názoru mohou příliš vysoké administrativní náklady spolu s rostoucí právní a finanční nejistotou ohrozit dopad této politiky a přidanou hodnotu pro příjemce.
Návrhy Výboru
Přiměřené financování : zajistit, že v příštím rozpočtu EU (ve víceletém finančním rámci) může politika soudržnosti počítat se stejným procentním podílem zdrojů, jaké jsou přiděleny v současném období (přibližně jedna třetina celkového rozpočtu). S ohledem na rovnováhu mezi iniciativami týkajícími se dotací a půjček se Výbor staví proti jakékoli povinnosti dále zvyšovat využívání půjček v příštím programovém období EU. Správná kombinace finančních nástrojů a dotací by měla být rozhodována na nejnižší úrovni místními a regionálními orgány.
Konsolidovaná základní struktura : měla by být potvrzena současná struktura politiky se třemi kategoriemi (nejrozvinutější, přechodové a méně rozvinuté regiony). Regionální hrubý domácí produkt (HDP) jako hlavní ukazatel by měl být doplněn o jednotná a soudržná kritéria týkající se trhu práce a zvláštních výzev (sociálních, ekologických, zeměpisných, přírodních a demografických).
Větší flexibilita : omezování byrokracie v plánování a správě ESI fondů. Mělo by být zachováno tematické soustředění, aby se mohl zvýšit dopad přímo na místě, ale toto soustředění by nemělo bránit finanční podpoře pro infrastrukturu v rámci prioritních oblastí. Budoucí investiční programy by mělo být možné upravit na základě zjednodušených postupů, aby bylo možné reagovat na krize a nečekané události (jako například intenzivní přílivy uprchlíků či přírodní katastrofy).
Zjednodušení : stávající systém provádění je zatížený přílišnou regulací, je příliš složitý a má neúměrně vysoké správní požadavky a kontrolní systémy. Výbor si proto přeje, aby byly zásadně zjednodušeny postupy a byl vytvořen nový právní rámec, který by byl předložen v dostatečném předstihu před začátkem nového programového období (nejpozději do poloviny roku 2019). Nemělo by docházet k retroaktivnímu uplatňování nových norem, přičemž požadavky na správu a kontrolní systémy by měly být zjednodušeny tak, aby umožnily řídícím orgánům volbu mezi prováděcími programy buď na základě vnitrostátního práva, nebo práva EU.
Společná strategie : VR žádá, aby se zabránilo zdvojování činností a zlepšila se koordinace tím, že bude vypracován nový společný strategický rámec pokrývající všechny politiky růstu a fondů EU s dopadem na regionální rozvoj, který by zahrnoval ESI fondy, Nástroj pro propojení Evropy, LIFE, Horizont 2020, EFSI a úvěrové facility EIB. Zejména ESI fondy a EFSI mají různé úlohy a oblasti působnosti, ale jelikož se vzájemně doplňují, musí být možné je snáze integrovat za účelem mobilizace veřejných a soukromých investic pro dosažení strategických cílů.
Skutečné partnerství : regiony a města chtějí, aby byl kodex chování pro partnerskou spolupráci začleněn do právně závazných předpisů ESI fondů, aby se zajistilo, že jsou finanční prostředky rozvrženy a spravovány na základě skutečné spolupráce mezi orgány EU a vnitrostátními, regionálními a místními orgány.
Lepší správa ekonomických záležitostí : je třeba posílit vazbu mezi ESI fondy a koordinací hospodářských politik členských států v rámci evropského semestru, přičemž náležitou pozornost je nutné věnovat územnímu rozměru národních programů reforem a doporučení pro jednotlivé země. Na druhé straně si Výbor přeje, aby byla odstraněna veškerá podmíněnost, neboť existuje riziko, že by investiční plány měst a regionů byly penalizovány z důvodu pochybení národních vlád.
Další informace Vám poskytne:
Infografika k budoucnost politiky soudržnosti
Studie VR k budoucnosti politiky soudržnosti
Hodnocení programového období 2007–2013
Portál veřejně přístupných dat o politice soudržnosti EU
Prohlášení předsedy Markkuly ze dne 25. dubna na zasedání Rady pro obecné záležitosti na téma soudržnosti
Kontakt:
Pierluigi Boda
Tel.: +32 2 282 2461
Mobil: +32 473 85 17 43
pierluigi.boda@cor.europa.eu