Kliknutím zde získáte automatický překlad níže uvedeného textu.
Evropské demografické výzvy vyžadují řešení na místní úrovni  

Regionální a místní představitelé naléhavě vyzývají orgány EU, aby úzce spolupracovaly s místními orgány na řešení územních a socioekonomických důsledků demografických změn

V diskusi, jíž se zúčastnila místopředsedkyně Evropské komise pro demokracii a demografii Dubravka Šuica, evropští místní a regionální představitelé naléhavě vyzvali orgány EU, aby úzce spolupracovaly s místními orgány na řešení územních a socioekonomických důsledků demografických změn. Jelikož počet obyvatel ve více než 40 % regionů EU klesá, požaduje Evropský výbor regionů začlenit demografický rozměr do všech politik EU i do diskuse o budoucnosti Evropy.

Evropská komise ve své nedávno uveřejněné zprávě o dopadu demografických změn uznala, že otázky spojené s demografickými změnami „lze často nejlépe řešit na místní a regionální úrovni“. Poukázala rovněž na úzkou vazbu mezi demografickými změnami a zelenou a digitální transformaci a uvedla, že demografické změny mohou v oblastech, které se potýkají s úbytkem obyvatelstva, vést ke „ztrátě důvěry v naši demokracii“. V dlouhodobém horizontu bude ubývající počet obyvatel v produktivním věku pravděpodobně zátěží pro veřejné rozpočty a negativně ovlivní geopolitický výhled a postavení Evropy ve světě.

Místopředsedkyně Evropské komise Dubravka Šuica ve svém projevu na plenárním zasedání Evropského výboru regionů dne 1. července řekla: „Musíme umožnit regionům, jichž se demografické změny týkají nejvíce, aby si udržely a zvýšily kvalitu života a musíme se vybavit správnými nástroji, abychom nalezli inovativní řešení. Jsme odhodláni pomoci lidem a podpořit je během změn tím, že jim poskytneme konkrétní příležitosti a zajistíme, že nikdo nebude opomenut.“

Předseda Evropského výboru regionů Apostolos Tzitzikostas prohlásil: „Pandemie COVID-19 upozornila na nutnost myslet a jednat strategicky, pokud jde o demografické změny a jejich závažné dlouhodobé územní a socioekonomické dopady. Ty mohou vést dokonce ke vzniku „atmosféry nespokojenosti“, která v některých regionech, jež se potýkají s úbytkem obyvatelstva a odlivem mozků, živí extremistická hnutí a protievropské postoje, což by nakonec mohlo způsobit rozložení demokratického systému. Vzhledem k tomu, že regionální a místní orgány mají řadu zákonných pravomocí týkajících se demografických otázek, je náš Výbor připraven podpořit iniciativy Komise v této oblasti, zaměřené na zlepšení života lidí v regionech, městech a vesnicích EU.“

Evropský výbor regionů představí své návrhy týkající se řešení negativních dopadů demografických změn v regionech EU na svém příštím plenárním zasedání v říjnu. VR v návrhu stanoviska , které v současné době vypracovává, upozorňuje na to, že stárnutí evropské populace, nízká míra porodnosti a stále nerovnoměrnější rozložení obyvatelstva si žádá jednotnou politickou reakci na všech úrovní správy a ve všech politikách EU. Trvá zejména na souvislosti mezi demografickými změnami a zlepšením podmínek života všude ve světě.

Zpravodaj stanoviska a radní obce Tahitótfalu János Ádám Karácsony (HU/ELS) uvedl: „V dlouhodobém horizontu budou důsledky demografických změn citelné, a proto je velmi důležité se zaměřit na to, k jakým řešením se již v minulosti přistoupilo a jaká řešení jsou k dispozici nyní. Hovoříme-li o demografii v Evropě, musíme vzít v úvahu různé aspekty, například stárnutí obyvatelstva a prodlužující se střední délku života, vylidňování venkovských oblastí, vnitřní a vnější migraci, odliv mozků i měnící se vzorce plodnosti a plánované rodičovství.“

Další informace:

Evropská komise zveřejnila dne 17. června dlouho očekávanou zprávu o dopadu demografických změn , řadu podrobných statistik týkajících se situace v jednotlivých členských státech a další mapy a údaje na úrovni EU. Komise rovněž plánuje, že v roce 2021 předloží Zelenou knihu o stárnutí a dlouhodobou vizi pro venkovské oblasti. Číselné údaje a mapy související s demografií a regiony budou k dispozici také v každoročním místním a regionálním barometru, který uveřejní VR v říjnu 2020.

Závažný demografický problém, s nímž se Evropská unie potýká, se na mnoha místech v EU projevuje kombinací tří tendencí: klesající počet obyvatel, stárnoucí obyvatelstvo (s rostoucí mírou závislosti) a nízká míra porodnosti. Více než 40 % evropských regionů zaznamenává pokles počtu obyvatel a předpokládá se, že počet obyvatel převážně venkovských regionů se do roku 2050 sníží o 7,9 milionů. Obyvatelstvo EU je zároveň v průměru nejstarší a očekává se, že do roku 2070 bude činit pouze 4 % světové populace. Také podíl Evropy na celosvětovém HDP se neustále snižuje.

Pandemie COVID-19 měla na stárnoucí obyvatelstvo Evropy mimořádný dopad a poukázala na nutnost kvalitní, dostupné a cenově přijatelné zdravotní i dlouhodobé péče. V důsledku stále probíhající krize se rovněž ukázalo, jak důležité je odstranit propastné rozdíly v digitální oblasti a vybudovat odolnou digitální infrastrukturu.

Evropský výbor regionů ve svém usnesení k pracovnímu programu Evropské komise na rok 2021 vyzval Komisi, aby předložila vědecky podložené hodnocení dopadu pandemie COVID-19 na demografické změny a zajistila, aby byly při rozhodování v budoucnu zohledněny místní potřeby a zvláštnosti. Vyzdvihuje rovněž význam dostupného vysoce kvalitního vzdělávání a odborné přípravy jako reakce na demografické změny a odliv mozků a v tomto ohledu podporuje vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 v úzké součinnosti s Evropským výzkumným prostorem.

Kontakt:

Lauri Ouvinen

Tel. +32 473536887

lauri.ouvinen@cor.europa.eu

Sdílet: