Místní a regionální politici vyjadřují nespokojenost s platformami sociálních médií a požadují, aby EU pomáhala občanské společnosti a místním orgánům odhalovat dezinformace.
Evropská unie by měla „bezodkladně“ zapojit místní a regionální orgány do boje proti dezinformacím, uvádí Evropský výbor regionů ve svém stanovisku, které přijal 5. prosince. Shromáždění EU místních a regionálních politických představitelů také apeluje na EU, aby vyvíjela větší tlak na platformy sociálních médií, aby na dezinformace reagovaly rychleji, efektivněji a vhodněji.
Místní a regionální představitelé vypracovali ze své vlastní iniciativy doporučení k akčnímu plánu EU proti dezinformacím, a proto tyto návrhy nejsou součástí oficiálního přezkumu ze strany EU. Jejich jednostranné rozhodnutí zaslat své příspěvky orgánům EU s rozhodovací pravomocí však podtrhuje význam, který přikládají tomu, aby byl boj proti dezinformacím přesunut na místní úroveň, aby byl vyvíjen větší tlak na soukromý sektor a aby se vynakládalo více úsilí a zdrojů na ověřování faktů a na spolupráci s občanskou společností.
Doporučení vypracoval Randel Länts (EE/SES), člen rady města Viljandi v jižním Estonsku. Ve stanovisku říká: „EU v současné době pracuje především na celostátní úrovni, ale proti dezinformacím je třeba bojovat také na úrovni místní. V akčním plánu, jenž byl přijat v prosinci roku 2018, nebyla v dostatečné míře zohledněna regionální a místní úroveň, ačkoli právě tam mají často zrod problémy, které s touto otázkou souvisejí. Některá řešení – např. v oblasti vzdělávání, informování a mobilizace občanů – musí také vycházet z našich regionů a měst. Většině místních orgánů se nicméně nedostává finančních prostředků, dovedností a ani vědomostí o tom, jak proti dezinformacím bojovat. Jedná se tudíž o problematiku, do níž se EU může vložit a ukázat, že „má určité finance“, a může přispět k úsilí o budování kapacit pro boj proti dezinformacím – například budováním sítí ověřovatelů faktů či odměňováním občanů, kteří se jakožto ověřovatelé faktů osvědčili.“
A dodává: „Také společnosti působící v oblasti sociálních médií se bezpodmínečně nutně musí více zaměřit na místní úroveň. Jejich zaměstnanci obvykle nerozumí ani jazyku, ani politickému pozadí či kulturním souvislostem dezinformačních kampaní prováděných v regionech EU. A jak každý, kdo se pokusil šíření dezinformací nebo nenávistných verbálních projevů oznámit, moc dobře ví, neumožňují provozovatelé sociálních médií žádnou rychlou a účinnou zpětnou vazbu. Pokud svou práci nezlepší dobrovolně, budeme je muset přinutit tím, že přijmeme právní předpisy. VR navrhuje přijmout opatření, která by byla úměrná realitě týkající se dezinformací a zohledňovala to, že dezinformace pocházejí z vnějších i vnitřních zdrojů, že cíleně míří na naši místní i národní identitu a že jsou často úzce svázány s konkrétními místy. Musíme donutit internetové společnosti, aby tuto situaci braly vážně a začaly ji řešit, a my musíme činit totéž, prostřednictvím spolupráce všech úrovní správy věcí veřejných, občanské společnosti, veřejnosti a platforem sociálních médií.“
VR v jednom ze svých doporučení týkajících se platforem sociálních médií vyzval EU, aby platformám sociálních médií uložila prostřednictvím nějakého právního předpisu nebo seberegulace povinnost vyvíjet mnohem intenzivnější komunikační činnost s cílem informovat uživatele o dezinformacích a o kritickém posuzování zdrojů, zasazovat příspěvky v sociálních médiích do kontextu a varovat uživatele před zdroji dezinformací v obdobích před volbami a během krizí. Platformy by přispívaly k financování sítí ověřujících fakta a odměňování jednotlivých ověřovatelů.
Doporučení zahrnují také zásady a myšlenky, které mají sloužit ochraně osobních svobod, předcházení nepřiměřených reakcí a budování podpory veřejnosti. Ve stanovisku se upozorňuje na to, že „nebude-li panovat dostatečná transparentnost, pak je zde velké riziko, že opatření namířená proti dezinformacím se sama stanou terčem nepřátelských informačních útoků“, a zdůrazňuje se zde, že „občané musí mít možnost získat obsáhlé informace a průběžně být informováni například o ochraně osobních údajů, jejich zpracovávání a o aspektech financování“. Konkrétně se uvádí, že „případné šíření dezinformací je nutné systematicky a soustavně sledovat (...), avšak nikoli neustále“, a navrhuje se, aby toto velmi intenzivní sledování probíhalo pouze v období před volbami, během krizí a v případě rychlých společenských změn.
Činnost EU v oblasti boje proti dezinformacím staví na čtyřech pilířích: zlepšení odhalování dezinformací, koordinování reakcí, mobilizování soukromého sektoru k přijetí opatření a zvyšování povědomí veřejnosti.
První opatření na úrovni EU zaměřené na potírání dezinformací bylo přijato v roce 2015, kdy byla zřízena pracovní skupina pověřená úkolem zlepšit kapacity Unie předpovídat, řešit a reagovat na dezinformační činnost, posílit mediální prostředí v členských státech EU a v jejím sousedství a informovat o politikách EU v jejím východním sousedství. Rozsah činnost EU se od té doby ze zeměpisného i tematického hlediska rozšířil i prohloubil. Příspěvek expertní skupiny na vysoké úrovni, zřízené v roce 2017, a podklady získané během veřejné konzultace vyústily v dubnu 2018 v přijetí evropského přístupu k boji proti dezinformacím na internetu . V návaznosti na to se platformy sociálních médií dohodly na přijetí dobrovolného kodexu zásad , nicméně EU varuje, že pokud nebudou následovat příslušná opatření, mohlo by být přijato nařízení. V prosinci 2018 přijala Evropská komise Akční plán proti dezinformacím a v březnu 2019 zavedla před volbami do Evropského parlamentu, které se konaly v květnu 2019, systém včasného varování.
Kontakt:
Andrew Gardner
Tel.: +32 473 843 981
andrew.gardner@cor.europa.eu