Nedostatečné výrobní kapacity, dlouhodobé nerovnosti mezi městskými a venkovskými regiony a nedostatečná spolupráce. To jsou podle místních a regionálních představitelů hlavní ponaučení, jež si musíme odnést z této pandemie.

Evropská unie musí snížit svou závislost na výrobcích ze třetích zemí tím, že bude pobízet k přemístění výroby životně důležitých léčivých přípravků a ochranných prostředků zpět do Evropy, prohlásili 7. května členové Evropského výboru regionů. Tato výzva k zajištění „strategické autonomie“ je jedním z doporučení uvedených ve stanovisku Zkušenosti a poznatky regionů a měst z krize COVID-19 .

Evropský výbor regionů (VR) ve svém stanovisku rovněž poukazuje na větší spolupráci mezi veřejnými orgány na místní, regionální, celostátní a unijní úrovni jako na prostředek ke zlepšení schopnosti Unie předcházet zdravotním krizím, zvládat je a vyrovnat se s jejich následky. Zvláštní pozornost pak ve svých doporučeních věnuje situaci venkovských regionů. Konkrétně vyzývá EU, aby zvýšila flexibilitu svého rozpočtu a pravidel státní podpory a zmenšila rozdíly mezi městskými a venkovskými komunitami, zejména pokud jde o digitální a dopravní infrastrukturu. Místní a regionální představitelé rovněž vyzvali EU, aby více zapojila místní a regionální orgány do vytváření svých nových nástrojů, jako jsou plány v rámci nástroje na podporu oživení a mechanismus pro řešení potravinové krize.

Joke Schauvliege (BE/ELS), místopředsedkyně Vlámského parlamentu a zpravodajka stanoviska Zkušenosti a poznatky regionů a měst z krize COVID-19 , v této souvislosti uvedla: „Toto stanovisko je výsledkem rozsáhlé konzultace a spolupráce s regiony, občanskou společností a odborníky z různých oblastí a vyplývá z něj, že zde panuje široký konsensus, pokud jde o potřebu vyvodit z krize COVID-19 patřičné důsledky. Evropa musí například více dbát o to, aby zvýšila spolupráci s místními a regionálními orgány a přizvala jejich zástupce k diskusnímu stolu coby plnohodnotné partnery. Diskuse o budoucnosti Evropy nabízí rovněž příležitost k tomu, abychom se zamysleli nad širším pojetím Evropy, včetně pravomocí EU v oblasti zdraví.“

Stanovisko VR, o jehož vypracování požádala generální tajemnice Evropské komise, poslouží jako podklad pro zprávu, kterou Evropská komise připravuje pro Radu Evropské unie, což je orgán, v němž zasedají ministři jednotlivých zemí EU, aby přijali právní předpisy a koordinovali své politiky.

Výzva k většímu zapojení místních a regionálních orgánů odráží dlouhodobé úsilí VR, který se zasazuje o spolupráci mezi různými úrovněmi správy, varuje před opětovným vztyčováním hranic během pandemie a upozorňuje na zvláštní následky, jež má tato pandemie pro příhraniční regiony. Zároveň však také poukazuje na obavy, že reakce EU na pandemii je příliš centralizovaná a zaměřuje se na spolupráci s orgány členských států. VR proto ve svých doporučeních mj. požaduje, aby součástí všech plánů pro mimořádné situace byla přeshraniční spolupráce a aby byly zřízeny meziregionální přeshraniční kontaktní skupiny s cílem zlepšit přeshraniční komunikaci a spolupráci mezi členskými státy a příhraničními regiony.

Evropský výbor regionů přijal na svém plenárním zasedání, které se konalo on-line, rovněž usnesení Volný pohyb během pandemie COVID-19 (digitální zelený certifikát) a zintenzivnění výroby očkovacích látek , v němž kromě jiného vyzývá k pozastavení patentů farmaceutických společností. Zároveň přijal tři stanoviska zaměřená na rozvoj zdravotnické infrastruktury a politik v oblasti zdraví na úrovni EU, které by podpořily úsilí EU dosáhnout strategické autonomie a zajistit odolnost vůči zdravotním krizím: stanovisko k  Evropské zdravotní unii , které vypracoval předseda zastupitelstva regionu Benátsko Roberto Ciambetti (IT/EKR), doporučení týkající se Farmaceutické strategie EU a úlohy Evropské agentury pro léčivé přípravky , jež připravila členka zemské rady regionu Dalarna Birgitta Sacrédeus (SE/ELS), a návrhy, jak upravit úlohu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí a přeshraniční zdravotní péči , které zformuloval maršálek Západopomořanského vojvodství Olgierd Geblewicz (PL/ELS).

Evropský výbor regionů zjistil při přípravě svého prvního výročního místního a regionálního barometru , který zveřejnil v říjnu 2020, že pokud jde o  poskytování zdravotní péče , existují mezi regiony v EU, ale i mezi jednotlivými regiony v rámci téhož členského státu, velmi výrazné rozdíly. Z  průzkumu , který VR při této příležitosti uspořádal, vyplynulo, že Evropané důvěřují místním a regionálním orgánům více než Evropské unii nebo svým vládním představitelům a domnívají se, že kdyby měly regionální a místní orgány větší vliv, byla by EU schopna lépe řešit své problémy. Tento větší vliv na rozhodnutí přijímaná na úrovni EU by podle Evropanů měly mít místní a regionální orgány právě v oblasti zdraví.

Souvislosti

Zprávy a studie Evropského výboru regionů : Výroční regionální a místní barometr ( úplná zpráva a  dopady na zdravotnictví v údajích, od října 2020); Dopad koronavirové krize na regionální a místní orgány (společný průzkum VR a OECD, říjen 2020); Posouzení územního dopadu – stav regionů a měst v průběhu krize způsobené onemocněním COVID-19 (říjen 2020); Reakce regionální zdravotní politiky na koronavirovou krizi (říjen 2020); Provádění směrnice o přeshraniční zdravotní péči v evropských regionech (říjen 2020).

Místní zkušenosti : platforma VR pro výměnu informací (zkušenosti místních a regionálních orgánů během první vlny pandemie); Nová podoba měst (zpráva sítě EUROCITIES uvádějící desítky příkladů opatření, iniciativ a projektů obcí).

Kontakt:

Andrew Gardner

Tel. +32 473 843 981

andrew.gardner@cor.europa.eu