Kliknutím zde získáte automatický překlad níže uvedeného textu.
Investice EU do pracovních míst, vzdělávání a sociálního začleňování musí být řízeny v partnerství s regiony a městy  

Od roku 2007 do roku 2014 si díky podpoře v rámci Evropského sociálního fondu (ESF) a partnerství mezi EU a národními vládami a regionálními samosprávami našlo zaměstnání 9,4 milionu Evropanů a 8,7 milionu jich získalo kvalifikaci. Evropský výbor regionů posiluje své úsilí, aby zajistil, že tyto úspěchy budou řádně zohledněny a fond nebude v příštím dlouhodobém rozpočtu EU zredukován nebo přeměněn v nástroj ke stimulování silně centralizovaných opatření.

ESF je hlavním nástrojem EU pro podporu politik zaměstnanosti; v období let 2014–2020 na něj bylo vyčleněno více než 80 miliard EUR . Jeho cílem je snižovat rozdíly mezi evropskými regiony a městy i v jejich rámci a to díky podpoře tvorby pracovních míst, produktivity práce, rovných příležitostí a sociálního začleňování. Mezi jeho priority patří zvyšování přizpůsobivosti pracovníků a podniků, zlepšování přístupu k zaměstnání, usnadňování přechodu ze školy do zaměstnání a posilování odborné přípravy, pomoc znevýhodněným skupinám s nalezením práce, boj proti chudobě a snižování počtu osob předčasně odcházejících ze vzdělávání.

Na zásadní roli fondu v budoucnosti Evropy poukázali vedoucí představitelé na místní a regionální úrovni EU ve stanovisku Přezkum ESF v polovině období za účelem přípravy návrhu na období po roce 2020 , jehož zpravodajkou byla předsedkyně vlády regionu Umbrie a předsedkyně skupiny SES ve VR paní Catiuscia Marini (IT/SES).

„Chceme, aby příští rozpočet EU postavil občany na přední místo a poskytl konkrétní reakci Evropy na sociální výzvy. Evropský sociální fond je nejúčinnějším nástrojem, který mají místní a regionální orgány k dispozici, aby mohly tuto reakci zajistit. Evropský výbor regionů proto rozhodně nesouhlasí s plánem na vytvoření nového fondu mimo rámec politiky soudržnosti, který by podporoval koordinaci makroekonomických politik členských států shora dolů bez jakékoli vazby na skutečné potřeby místních komunit,“ řekla paní Marini a zdůraznila, že „ ESF musí zůstat jedním z evropských strukturálních a investičních fondů a klíčovým prvkem politiky soudržnosti, aby byla využita veškerá možná synergie s ostatními strukturálními fondy, zejména s fondem pro regionální rozvoj a fondem pro rozvoj venkova.

S hlavními výzvami příštího desetiletí – ať už jde o přizpůsobení dovedností v odvětvích, jež čelí digitalizaci, snížení počtu předčasných odchodů ze vzdělávání, pomoc s integrací migrujících pracovníků nebo o zajištění správného propojení uchazečů o zaměstnání a zaměstnavatelů – se lze účinně vypořádat pouze tehdy, budou-li zohledněny specifické místní potřeby a aktivně zapojeny místní subjekty. Výbor proto chce, aby ESF zůstal klíčovým prvkem regionální politiky soudržnosti a byl společně řízen prostřednictvím partnerství mezi evropskými orgány, členskými státy, regionálními a místními orgány a hospodářskými a sociálními subjekty v dotčených oblastech.

Je to zvlášť důležité s ohledem na reformní návrhy vypracované v souvislosti s přípravami příštího víceletého finančního rámce, finančního plánu stanovujícího stropy výdajů všech politik EU pro období let 2021–2027. Jednou z aktuálních možností je spojení ESF s dalšími nástroji zaměřenými na podporu zaměstnanosti a lidského kapitálu (např. Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí a Evropským fondem pro přizpůsobení se globalizaci) za účelem vytvoření „zastřešujícího fondu“ se společnými pravidly. Tento fond by podporoval provádění doporučení pro jednotlivé země, které Evropská komise každoročně formuluje v souvislosti s evropským semestrem (postupem ke koordinaci makroekonomických politik v celé EU).

V takovém případě by režim společného plánování, do nějž jsou nyní zapojeny Evropská komise, vlády členských států a regiony, byl nahrazen smluvními ujednáními, podle nichž by finanční prostředky z ESF byly členským státům uvolněny za podmínky, že dosáhnou cílů stanovených pro strukturální reformy během procesu evropského semestru.

Tuto možnost členové VR rozhodně odmítají a místo toho navrhují, aby se zlepšila vazba mezi politikou soudržnosti a správou makroekonomických záležitostí EU tím, že budou do procesu evropského semestru jako partneři strukturálně zapojeny místní a regionální orgány, a to podle možností na základě územní analýzy a doporučení pro jednotlivé územní celky.

Pokud jde o integraci dalších fondů do ESF, místní vedoucí představitelé zdůrazňují, že pozitivní synergie se vytvoří jen v případě, že bude zachován regionální rozměr a vytvoření „zastřešujícího ESF“ nepovede k celkovému snížení prostředků určených na zaměstnanost a sociální začleňování.

Výbor se domnívá, že by snížení prostředků ESF bylo ve zjevném rozporu s nedávným zahájením evropského pilíře sociálních práv a ohrožovalo by jakoukoli možnost jeho realizace. VR má totiž za to, že by 20 základních principů pilíře mělo být náležitě zohledněno v programech, které ESF v následujících letech podpoří.

Poznámka pro redaktory

ESF je klíčový nástroj politiky soudržnosti EU, jehož budoucnost je v současnosti ohrožena kvůli finančnímu dopadu brexitu a potřebě financovat nová opatření v oblastech obrany, bezpečnosti a migrace. VR prosazuje silnější politiku soudržnosti po roce 2020 a za tímto účelem spolu s nejvýznamnějšími územními sdruženími EU zahájil iniciativu Aliance soudržnosti (#CohesionAlliance) , což je hnutí vycházející z lokální úrovně, které je otevřené všem, kdo jsou přesvědčeni o tom, že politika soudržnosti EU musí být i nadále pilířem budoucnosti EU. Od jejího zahájení v říjnu minulého roku se k alianci každý den přidávají další subjekty, mezi nimi regionální a místní orgány, sdružení podnikatelů, akademická obec, odborové organizace a expertní skupiny.

Více informací o iniciativách, prohlášeních a pozičních dokumentech #CohesionAlliance je k dispozici na stránkách http://cohesionalliance.eu .

Kontakt:

Pierluigi Boda

Tel.: +32 2 282 2461

Mobil: +32 473 85 1743

pierluigi.boda@cor.europa.eu

Sdílet: