Kliknutím zde získáte automatický překlad níže uvedeného textu.
Komunální politikové vyzývají k ukončení dovozu ruské ropy, zemního plynu a uhlí do EU  

Vzhledem k energetické krizi, kterou vyvolala Putinova invaze na Ukrajinu, je nyní mnohem naléhavěji nutné, aby se EU vymanila ze své závislosti na ropě, zemním plynu a uhlí. S ohledem na současnou geopolitickou situaci a její důsledky pro trhy s energií přijal Evropský výbor regionů, tj. shromáždění EU tvořené místními a regionálními volenými politiky, usnesení k plánu REPowerEU, aby tak přispěl k energetické strategii Evropské komise, jejímž cílem je dosáhnout do roku 2030 nezávislosti na dovozu energie z Ruska. Komunální politikové přitom zdůraznili, že navzdory současnému ohrožení bezpečnosti dodávek energie v Evropě je nutné pokračovat v přechodu na klimaticky neutrální hospodářství, protože jiná alternativa neexistuje.

První místopředseda Evropského výboru regionů (VR) a poslanec parlamentu autonomní oblasti Azory Vasco Alves Cordeiro v souvislosti se současnou energetickou krizí prohlásil: „Důsledky války na Ukrajině pociťuje v současné době celá Evropská unie. Nejtvrději přitom ruská agrese dopadá na rodiny a podniky, zejména kvůli rostoucím cenám energie. Evropský výbor regionů dal jasně najevo: Dovoz ruské ropy, zemního plynu a uhlí je důležité postupně ukončit. Avšak nikoli na úkor lidí nebo plnění našich závazků v oblasti klimatu. Tváří v tvář válce a klimatické krizi jsme nuceni okamžitě přehodnotit naše plány do budoucna. Místní a regionální orgány hrají při transformaci energetiky stěžejní úlohu. Požadujeme proto, aby EU pomocí své nové strategie REPowerEU podporovala místní plánování energetické bezpečnosti a investice do obnovitelných zdrojů energie.“

VR ve svém usnesení, které ke strategii REPowerEU přijal, vítá možnost zasahovat do stanovování cen elektřiny, a zmírnit tak jejich značnou rozkolísanost a dopad na nejzranitelnější skupiny obyvatel a na mikropodniky a malé podniky. Výbor navrhuje oddělit plyn od elektřiny jakožto opatření, které by mohlo zabránit tomu, aby vysoké ceny plynu ovlivňovaly ceny elektřiny, a vyzývá Komisi, aby prodloužila uplatňování obecné únikové doložky k Paktu o stabilitě a růstu alespoň do konce roku 2023. Komunální politikové přitom varují, že energetické suverenity EU lze dosáhnout pouze v případě, že dojde ke zkvalitnění a úplnému dokončení synchronizace rozvodných sítí pro plyn, vodík a elektřinu a jejich propojení v celé EU. Pravidla státní podpory by měla být revidována tak, aby umožnila podporovat investice strategického významu do výroby vodíku z obnovitelných zdrojů a do veřejné infrastruktury pro dobíjení elektrických vozidel.

V návaznosti na své usnesení k plánu REPowerEU přijal VR sadu stanovisek, kterými přispěl k probíhajícímu přezkumu balíčku energetických opatření EU „Fit for 55“a k provádění Zelené dohody pro Evropu na místní a regionální úrovni.

Pokud jde o přezkum systému obchodování s emisemi, Výbor vyzývá členské státy, aby stanovily, jaký minimální procentuální podíl příjmů z dražeb v rámci systému obchodování s emisemi, který nebude nižší než 20 %, budou spravovat přímo místní a regionální orgány. Jedná se o opatření navržené ve stanovisku, jež vypracoval starosta města Mannheim Peter Kurz (DE/SES), který v této souvislosti uvedl: „Reakce na válku na Ukrajině nemůže zpochybnit účinné nástroje transformace, a zejména stanovování cen CO2. Naopak nás to jen utvrzuje v našem dlouhodobém přesvědčení, že využívání fosilních paliv musíme ukončit. Musíme zajistit, aby byl balíček ‚Fit for 55‘ pro města a regiony přínosem. Abychom toho dosáhli, musíme je zapojit jak do revidovaného systému obchodování s emisemi, tak do přípravy mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. Zároveň musíme využít Sociální fond pro klimatická opatření a chránit zranitelné občany a území.“Členové Výboru v přijatém stanovisku opětovně vyzývají k tomu, aby se stanovování cen uhlíku vztahovalo na všechna odvětví, včetně odvětví dopravy a stavebnictví.

Ve stanovisku, které vypracoval Rafał Trzaskowski (PL/ELS), předložili místní a regionální politici řadu návrhů týkajících se energetické účinnosti. Starosta Varšavy přitom uvedl: „Vzhledem k válce, kterou vede Rusko proti Ukrajině, a nedávnému přerušení dodávek plynu do některých členských států EU bychom se měli o to usilovněji snažit, abychom ambiciózních cílů v oblasti klimatu dosáhli co možná nejdříve. Zásada „energetická účinnost v první řadě“ je pro strategickou autonomii EU naprosto nezbytná. Proto podporujeme cíl v podobě každoroční renovace 3 % veřejného fondu budov a snížení spotřeby energie ve veřejném sektoru o alespoň 1,7 %. Potřebujeme však finanční a technickou podporu. Opakuji svou výzvu, aby byly městům a regionům přímo poskytovány finanční prostředky, s jejichž pomocí by mohly realizovat projekty v rámci Zelené dohody pro Evropu. Vzhledem k tomu, že se počet zranitelných občanů, kteří čelí energetické chudobě a chudobě v oblasti mobility, dramaticky zvýšil, apelujeme na Evropskou komisi, aby usnadnila vytváření konsorcií mezi veřejným a soukromým sektorem a průmyslovými odvětvími, která by byla zaměřena na renovaci budov.“

Kromě toho přijali představitelé měst a regionů stanovisko, v němž se zaměřili na změnu směrnice o obnovitelných zdrojích energie za účelem dosažení nových cílů v oblasti klimatu do roku 2030. Autor tohoto stanoviska Andries Gryffroy (BE/EA) k tomu uvedl: „Revizi této nové směrnice sice vítáme, stále v ní však chybí další pobídky pro zakládání společenství pro obnovitelné zdroje. Musíme také ještě více usnadnit vydávání povolení a omezit administrativní překážky a faktory, které brání v přístupu k síti, a stimulovat tak kolektivní vlastní výrobu a vlastní spotřebu obnovitelných zdrojů energie. Výroba energie z obnovitelných zdrojů na místní úrovni má zásadní význam pro zajištění energetické nezávislosti a splnění našich globálních závazků v oblasti klimatu. Musíme zvýšit investice do obnovitelných zdrojů energie a rozvíjet v této oblasti více přeshraničních projektů, abychom diverzifikovali dodávky energie do EU a vybudovali integrovaný a dekarbonizovaný energetický systém.“ Tento poslanec Vlámského parlamentu přitom vyzval Evropskou komisi, „aby co nejdříve předložila ohlášenou strategii EU v oblasti solární energie a aby dále podporovala rozvoj trhů s čistým vodíkem“.

Csaba Borboly (RO/ELS), zpravodaj stanoviska k sociálně spravedlivému provádění Zelené dohody, se pak ve své zprávě zaměřil na to, jak zajistit spravedlivou transformaci, při níž nikdo nezůstane stranou. Předseda rady župy Harghita v této souvislosti uvedl: „Musíme podporovat nejzranitelnější skupiny obyvatel a udělit výjimku domácnostem, mikropodnikům a malým podnikům, které se potýkají s energetickou chudobou a chudobou v oblasti mobility. Sociální fond pro klimatická opatření by měl být součástí strukturálních fondů a měl by být spravován prostřednictvím sdíleného řízení, přičemž by měly být dodržovány zásady partnerství a víceúrovňové správy. Města a regiony se musí aktivně podílet na přípravě vnitrostátních sociálních plánů pro klimatická opatření a měly by přímo spravovat alespoň 35 % finančních prostředků vyčleněných na Sociální fond pro klimatická opatření.“

Další informace

Evropská komise předložila 8. března 2022 plán, jak s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu ukončit závislosti Evropy na fosilních palivech z Ruska, a to mnohem dříve než v roce 2030. Pomocí tohoto plánu, jenž nese název REPowerEU, se bude snažit diverzifikovat dodávky plynu, urychlit zavádění plynů vyráběných z obnovitelných zdrojů a nahradit využívání plynu pro vytápění a výrobu elektřiny, což by mohlo do konce roku snížit poptávku po ruském plynu o dvě třetiny. Plán obsahuje řadu opatření, která mají umožnit reagovat na rostoucí ceny energie v Evropě a doplnit zásoby plynu na příští zimu. Evropa se již několik měsíců potýká se zvýšenými cenami energie, přičemž nejistota ohledně dodávek tento problém ještě zhoršuje.

Pomocí své iniciativy týkající se provádění Zelené dohody na místní úrovni má Evropský výbor regionů v úmyslu podporovat města a regiony v jejich úsilí v rámci transformace EU na klimaticky neutrální ekonomiku. Jde o stěžejní iniciativu Evropského výboru regionů, jejímž prostřednictvím hodlá dosáhnout toho, aby se města a regiony staly ústředními aktéry v rámci přechodu EU ke klimatické neutralitě. Zahrnuje několik výzev k přijetí opatření, jako je například iniciativa Stromy pro život, průzkum s cílem shromáždit názory měst a regionů na výzvy a příležitosti spojené s prováděním Zelené dohody pro Evropu na místní úrovni a výzvu určenou všem místním a regionálním orgánům, aby se podělily o své závazky v oblasti klimatu.

Kontakt:

David Crous

Tel.: +32 (0)470 881 037

david.crous@cor.europa.eu

Sdílet: