Udržitelné a účinné řízení zemědělství a lesnictví má zásadní význam pro zachování a ochranu krajiny, udržení venkovského hospodářství při životě, boj proti vylidňování, a potažmo potírání rozdílů v rozvoji. Místní a regionální představitelé vyzývají Evropskou unii, aby podpořila malé a střední podniky a mikropodniky ve venkovských oblastech, a to především prostřednictvím zjednodušení postupů týkajících se pravidel státní podpory.
Snahu Evropské unie stát se do roku 2050 klimaticky neutrálním kontinentem a její úsilí o oživení venkovských oblastí a zachování soudržnosti jako základní hodnoty EU musí být doprovázeny určitou flexibilitou pravidel státní podpory, pokud jde o odvětví zemědělství a o podniky ve venkovských oblastech. To je nejdůležitější sdělení stanoviska Evropského výboru regionů (VR) Budoucí státní podpora EU v odvětvích zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech, které vypracoval Guido Milana (IT/SES), člen zastupitelstva obce Olevano Romano, a které bylo přijato na plenárním zasedání konaném ve dnech 27. a 28. dubna.
„Po krizi způsobené pandemií jsou nyní hospodářské oživení v Evropě a ekologická transformace zemědělského odvětví ohroženy válkou na Ukrajině. V boji proti změně klimatu však nesmíme polevit. Rozhodně odmítáme postoje, jež se snaží tento konflikt využít k oslabení Zelené dohody pro Evropu a strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“. Souhlasíme s tím, že investice do ekologické transformace jsou důležité, zároveň však vyzýváme k tomu, aby byla současně zavedena vhodná podpůrná opatření. Jedná se především o státní podporu v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech. Ta musí být pružnější a je třeba ji zjednodušit. Za tímto účelem vyzýváme k přepracování definice pojmu malé a střední podniky a k vytvoření nové definice mikropodniků, a to specificky pro zemědělské odvětví. Jsem totiž pevně přesvědčen, že tyto podniky je třeba podporovat, neboť jsou těmi nejvhodnějšími subjekty pro realizaci ekologické transformace,“ uvedl zpravodaj.
Místní a regionální představitelé vyzývají k podpoře zemědělských podniků během jejich ekologické transformace, a to zejména co se týče menších podniků působících v oblasti ochrany krajiny a rovněž mikropodniků, které by se s transformací samy vypořádat nedokázaly. Členové VR rovněž zdůrazňují, že by měla být poskytována dostatečná podpora malým a středním podnikům ve venkovských oblastech, přičemž by se nemělo rozlišovat mezi podniky zemědělskými a podniky z jiných odvětví.
Evropská komise bude muset předložit nové návrhy týkající se poskytování státní podpory v zemědělství, které se použijí od 1. ledna 2023. Výbor zdůrazňuje, že je potřeba skutečně zjednodušit správní postupy pro místní orgány v případech, kdy jsou příjemci státní podpory nebo kdy musí řešit mimořádní události. Zjednodušené vykazování nákladů je v současné době považováno za slučitelné s pravidly státní podpory pouze v případě, že jde o opatření podpory, která je spolufinancována ze zdrojů EU. Dle Výboru se však nezdá, že by bylo opodstatněné nadále stanovovat různé metody výpočtu způsobilých nákladů v závislosti na finančním zdroji krytí programu.
Vedle zemědělství má z hlediska regionálního rozvoje zásadní sociálně ekonomickou úlohu odvětví lesnictví, a to zejména v nejodlehlejších oblastech, horských regionech a v těch nejvíce znevýhodněných územních celcích. V souvislosti s tímto odvětvím místní představitelé požadují, aby infrastrukturní opatření v odvětví lesnictví implicitně nebyla považována za podporu, pokud se týkají neproduktivních investic. V samostatném stanovisku, které bylo přijato na uvedeném plenárním zasedání a jež vypracoval tajemník pro otázky Evropské unie a vnější vztahy vlády autonomní oblasti Valencie Joan Calabuig Rull (ES/SES), členové VR zdůrazňují pozitivní přínos, který mají lesní produkty, jež jsou plodem udržitelného obhospodařování lesů a udržitelného průmyslového zpracování, pro regionální ekonomiky.
Stanovisko Nová Lesní strategie EU do roku 2030 upozorňuje Evropskou komisi na to, že je třeba nalézt rovnováhu mezi environmentálními, sociálními a hospodářskými aspekty udržitelného obhospodařování lesů, a zdůrazňuje, že je důležité respektovat a zachovávat rozmanitost lesů prostřednictvím postupů udržitelného obhospodařování.
Místní představitelé zdůrazňují, že udržitelné obhospodařování lesů vyžaduje více evropských finančních prostředků, které by měly být vyčleněny jasným způsobem a na základě realistického přístupu.
Zpravodaj se domnívá, že „stanovení společného rámce a cílů na evropské úrovni je velmi pozitivní krok, avšak – s ohledem na rozmanitost lesů v Evropě a na skutečnost, že 40 % evropských lesů obhospodařují místní a regionální orgány – to nesmí znamenat oslabení subsidiarity. EU, která má širokou škálu pravomocí v souvisejících oblastech, by měla podpořit regiony a obce, neboť to budou právě ony, kdo bude tuto evropskou strategii v konečném důsledku provádět. Tento přístup bude mít zásadní význam pro zajištění udržitelného obhospodařování lesů ve všech třech rozměrech: sociálním, ekonomickém a environmentálním.“
Lesní odvětví, zemědělství a produkty související s využíváním půdy, jako je biomasa, dřevní produkty a bioprodukty, se významně podílejí na hospodářském rozvoji a tvorbě pracovních míst ve venkovských oblastech. Pro politiku v oblasti klimatu jsou rovněž klíčová odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF). Åsa Ågren Wikström (SE/ELS), členka rady kraje Västerbotten a zpravodajka přijatého stanoviska Revize nařízení o LULUCF a nařízení o „sdílení úsilí“ prohlásila: „Musíme si uvědomit, jak velký potenciál má odvětví lesnictví z hlediska zmírňování změny klimatu a rozvoje bioekonomiky na místní a regionální úrovni. Ukládání uhlíku v lesích, využívání produktů a bioenergie z lesů mohou pomoci snížit dopad na klima a vytvářet nová pracovní místa. Změna klimatu je přeshraničním problémem, který nelze vyřešit čistě opatřeními přijímanými na místní či celostátní úrovni. Všechna hospodářská odvětví musí přispívat ke snižování emisí uhlíku a současně zajistit rovnováhu mezi spravedlností a solidaritou. Nezbytná transformace musí vycházet z faktů a musí do ní být zapojeny místní a regionální orgány.“
Další informace:
V květnu 2021 zveřejnila Evropská komisepracovní dokument útvarů Komise, který shrnuje výsledky hodnocenípravidel státní podpory pro odvětví zemědělství a lesnictví a pro venkovské oblasti. Hodnocení dospělo k závěru, že aby bylo možné sladit stávající pravidla se současnými prioritami EU, budoucí společnou zemědělskou politikou (SZP) a Zelenou dohodou pro Evropu, může být zapotřebí několik cílených úprav. Přijetí revidovaných pravidel je naplánováno na konec roku 2022, aby tak pravidla mohla začít být uplatňována v roce 2023.
Evropský parlament a Rada schválily nové právní předpisy týkající se SZP, zejména nařízení (EU) 2021/2115, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, s přihlédnutím ke stanovisku VR k nové společné zemědělské politice.
V lednu 2022 přijal VR stanovisko Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU, které vypracoval předseda vlády autonomní oblasti Andalusie Juanma Moreno.
Ke strategii v oblasti biologické rozmanitosti a ke strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ se VR vyjádřil ve stanoviscích Biologicky rozmanitá města a regiony po roce 2020 v rámci 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti a strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a Od zemědělce ke spotřebiteli – místní a regionální rozměr.
Podíl půdy, kterou pokrývají lesy, stále roste (v současné době je to 43 %), zejména ve vylidněných regionech. Odvětví lesnictví (obhospodařování a těžba, průmyslové zpracování dřeva a papíru) v roce 2018 v EU přímo zaměstnávalo 2,1 milionu lidí, přičemž vytvořilo hrubou přidanou hodnotu ve výši 109,855 miliardy EUR. V roce 2018 působilo v odvětvích založených na lesnictví 397 000 podniků, což představuje 15 % výrobních podniků. Kromě toho bylo 1,2 milionu osob zaměstnáno ve výrobě dřevěného nábytku a v odvětvích souvisejících s papírovým tiskem, které vygenerovaly hrubou přidanou hodnotu ve výši (v tomto pořadí) 25 a 31 miliard EUR. Další 4 miliony pracovních míst pak poskytla odvětví týkající se bioenergie, výstavby z dřevěných materiálů a nedřevních lesních produktů.
Udržitelné zemědělské postupy a strategie v oblasti lesnictví zaměřené na zvyšování odolnosti vůči změně klimatu, které respektují biologickou rozmanitost v Evropě a které k této rozmanitosti přispívají, jsou klíčovými prvky Zelené dohody pro Evropu, strategie růstu EU směřující k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Evropský výbor regionů zahájil stěžejní iniciativu týkající se provádění Zelené dohody na místní úrovni. Jejím prostřednictvím hodlá dosáhnout toho, aby se města a regiony staly ústředními aktéry v rámci přechodu EU ke klimatické neutralitě. Součástí této iniciativy jsou různé výzvy k přijetí opatření jako Stromy pro život, průzkum, jehož cílem je shromáždit názory měst a regionů na výzvy a příležitosti provádění Zelené dohody pro Evropu na místní úrovni, a výzva ke sdílení informací o úsilí vyvíjeném v oblasti ochrany klimatu určená všem místním a regionálním orgánům.
Kontakt:
Matteo Miglietta
Tel.: +32 (0)470 895 382
matteo.miglietta@cor.europa.eu
David Crous
Tel.: +32 (0)470 881 037
david.crous@cor.europa.eu