Kliknutím zde získáte automatický překlad níže uvedeného textu.
Kritické suroviny a jejich význam pro budoucnost Evropy  

Isolde Ries, první místopředsedkyně zemského sněmu spolkové země Sársko, v tomto rozhovoru odpovídá na pět otázek týkajících se jejího stanoviska k akčnímu plánu pro kritické suroviny, které má být přijato na plenárním zasedání Výboru regionů dne 17. března

V září 2020 předložila Evropská komise akční plán pro kritické suroviny , na nějž se stanovisko zpravodajky Isolde Ries zaměřuje. Komise považuje za kritické takové suroviny, které mají zásadní hospodářský význam, ale není možné je spolehlivě těžit v rámci EU, a proto musí být z velké části dováženy. EU je výrazně odkázána na dovoz z jiných zemí zejména v případě surovin, které jsou důležité pro rozvoj digitalizace a pro technologie orientované na budoucnost. Jak se uvádí ve stanovisku Akční plán pro kritické suroviny , v zájmu zachování zásobování Evropy kritickými surovinami by měla připadnout klíčová úloha také místním a regionálním orgánům, neboť je třeba rozšířit v EU těžbu surovin a zlepšit recyklaci kritických surovin.

Ve Vašem stanovisku jde především o zajištění budoucího zásobování Evropské unie kritickými surovinami. Jaká konkrétní opatření by měla EU přijmout, aby ochránila dodavatelské řetězce kritických surovin a zvýšila jejich nezávislost na třetích zemích?

Z hlediska hospodářské politiky je správné a důležité, že se Výbor regionů zabývá tímto sdělením Komise o odolnosti proti nedostatku kritických surovin, které bylo zveřejněno počátkem září loňského roku. Moderní ekonomiky s dlouhými hodnotovými řetězci nemohou trvale fungovat bez spolehlivých, bezpečných, konkurenceschopných a ekologických dodávek surovin. Musíme snížit závislost EU na kritických surovinách prostřednictvím účinnějšího využívání zdrojů, udržitelných produktů a inovací. Měla by být politicky a finančně podporována domácí těžba surovin v EU a mělo by být diverzifikováno získávání surovin ze třetích zemí. Je třeba chránit prostřednictvím mezinárodních dohod environmentální a sociální normy, ale také sledovatelnost dodavatelských a obchodních řetězců. Vítám také Evropskou alianci pro suroviny, kterou zřídila Evropská komise a která sdružuje zástupce průmyslu, výzkumu, členských států a občanské společnosti. Tato iniciativa může významně přispět k podpoře technického know-how, inovací a investic.

Jak může Evropská unie přispět ke zvýšení odpovědnosti v dodavatelských řetězcích surovin a k lepšímu využívání surovin? 

Dodavatelské řetězce surovin nepochybně mají své nedostatky. Potřebujeme strategické přístupy, například je nutné vytvořit dostatečné zásoby, aby bylo možné předcházet přerušení výroby a dodávek. Nezbytné jsou také alternativní zdroje dodávek a užší partnerství mezi zúčastněnými stranami působícími v odvětví kritických surovin. Součástí spolupráce s partnery však musí být i odpovědné získávání zdrojů. Vysoká koncentrace nabídek v zemích s nízkými sociálními a ekologickými standardy nejenže představuje riziko pro zajištění bezpečnosti dodávek, ale také může vyostřit sociální a ekologické problémy. Je proto třeba usilovat nejprve o uzavření mezinárodních dohod na úrovni Světové obchodní organizace, které budou mít za cíl vysokou transparentnost dodavatelských a distribučních řetězců. V návaznosti na to je třeba co možná nejdřív zahájit jednání o systematickém zlepšování těchto standardů.

Jak můžeme zlepšit účinnost využívání surovin a oběhové hospodářství ve výrobních procesech?

Zlepšení účinnosti využívání surovin a následných výrobních procesů je samozřejmě důležité, neboť se zde dají optimálně sladit cíle konkurenceschopnosti a environmentální udržitelnosti. Pod pojmem „odpad“ se v Evropě často skrývají cenné zdroje a kritické suroviny. Ke snížení spotřeby primárních a kritických surovin by proto měly být v mnohem vyšší míře využívány recyklované materiály. Tento požadavek směřuje jak na výrobce, tak na obchodníky a spotřebitele.

Jakou úlohu mohou hrát města a regiony, zejména evropské těžební regiony, při zvyšování těžby surovin v EU?

Regionální a místní orgány hrají v akčním plánu Evropské komise pro suroviny klíčovou úlohu. Mají například pravomoci týkající se povolování projektů v oblasti surovinového hospodářství a průmyslu a dohledu nad nimi. Těžba surovin přináší na místní úrovni přidanou hodnotu a zaměstnanost. Totéž ostatně platí i o projektech v oblasti výzkumu a vývoje.

Jako politička ze Sárska, tedy z regionu, ve kterém má těžba silnou tradici, jsou pro mě obzvláště důležité následující aspekty: Právě bývalé a dosud aktivní těžební regiony mají potřebné know-how pro těžbu surovin, kterého by mělo být využito i v budoucnosti. Obnovovat dnes povrchovou a hlubinnou těžbu surovin jistě není snadné, protože to vzbuzuje rostoucí odpor obyvatel dotčených regionů. Prostřednictvím vzdělávání a informací proto musíme posílit kladný postoj ze strany veřejnosti. Musíme se vyvarovat nepříznivých vlivů na životní prostředí nebo je co nejvíce omezit.

Jaké ponaučení si můžeme vzít z pandemie COVID-19 a z mnohaměsíčního přerušení provozu, které odhalily zranitelnost některých klíčových odvětví?

Krize COVID-19 ukázala, že v případě kritických surovin je Evropa ve značné míře odkázána na dodavatele ze zemí mimo EU a že narušení dodávek může mít negativní účinky na hodnotové řetězce průmyslu a na jiná odvětví. Kritické suroviny jsou zapotřebí v mnoha stěžejních evropských odvětvích, jako je automobilový průmysl, ocelářství, letectví, informační technologie, zdravotnictví a obnovitelné zdroje energie. Potřeba surovin se mění a zvyšuje v souvislosti s produkty a technologiemi orientovanými na budoucnost, jako je elektromobilita, digitalizace nebo průmysl 4.0 a transformace energetiky. Musíme si uvědomit, že Zelená dohoda pro Evropu nebude bez využívání kritických surovin možná.

Souvislosti

V září 2020 oznámila Evropská komise akční plán pro kritické suroviny . Od roku 2020 bylo jako kritické klasifikováno 30 surovin, včetně několika, které mají rostoucí význam v odvětví energetiky, např. lithium a kobalt. V roce 2011 jich bylo pouze 14.  Celý seznam a další informace týkající se surovin naleznete na tomto odkazu .

Evropská komise kromě toho v loňském roce zřídila Evropskou alianci pro suroviny , jejímž cílem je propojit průmysl, členské státy a občanskou společnost za účelem snížení závislosti Evropy na získávání kritických surovin ze třetích zemí.

Kontakt:

Tobias Kolonko

Tel.: +32 2 282 2003

tobias.kolonko@ext.cor.europa.eu