Poslední zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu je alarmující. Chceme-li předejít katastrofickým důsledkům změny klimatu, musíme vyvinout mnohem větší úsilí. Současným tempem vzroste do roku 2100 celosvětová teplota o 3 °C, což přinese poškození biologické rozmanitosti a extrémní počasí. To bude mít dopad na miliony lidí na celém světě. Skutečností je, že dosažení cíle Pařížské dohody, tj. udržení nárůstu teploty pod 2 °C, se zatím rozhodně neblížíme.
COP24 v Katovicích musí naše úsilí urychlit, a to konsolidací zaprvé našich závazků (vytvořením kvalitního souboru pravidel a financováním opatření v oblasti klimatu) a zadruhé našich partnerství, a to tak, abychom vytvořili inkluzivnější globální správu, která bude zahrnovat orgány na všech úrovních, občanskou společnost a podniky.
V době, kdy národní zájmy dostávají přednost před mezinárodními závazky, potřebujeme vyšší ambice. EU se zavázala snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů na 80 % úrovně z roku 1990 a nedávno navrhla dlouhodobou strategii dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, tedy to, k čemu náš Výbor – shromáždění EU sestávající ze zástupců 350 místních a regionálních orgánů – vyzývá už od roku 2015. Tentýž cíl je podle zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu nutný k udržení růstu teploty pod úrovní 1,5 °C.
Pro místní a regionální představitele mají ekologizace našeho hospodářství, čistší ovzduší, lepší energetická účinnost domů a zajištění zdravých a udržitelných dodávek potravin význam nejen z hlediska environmentálního, ale také z hlediska podnikatelského. Nedávná zpráva New Climate Economy Report odhaduje, že ambiciózní přístup k otázkám změny klimatu by mohl do roku 2030 v celosvětovém měřítku znamenat hospodářské přínosy ve výši nejméně 26 bilionů USD.
Města a regiony se pustily do práce již dávno: letos slavíme deset let od ustavení Paktu starostů a primátorů – iniciativy, v níž se místní a regionální orgány dobrovolně zavazují k překročení cílů EU v oblasti klimatu a energetiky. K dnešnímu dni se k tomuto zdola iniciovanému hnutí, jež mezitím nabylo globální charakter, připojilo více než 7 500 měst. Na nižší než celostátní úrovni zůstávají hybnou silou agendy týkající se změny klimatu ambice a inovace.
Nicméně i navzdory tomu, že byla v Paříži uznána úloha místních a regionálních orgánů, jsme s vytvořením skutečně inkluzivní globální správy v oblasti klimatu téměř nepokročili. Fidžijské předsednictví loňské COP připravilo půdu pro to, aby místní a regionální orgány, občanská společnost a podniky mohly přispět svými názory k procesu OSN v oblasti klimatu. V tomto tzv. dialogu Talanoa je třeba nejen pokračovat, ale je nutné jej i posilovat, neboť ukázal, že zvýšením inkluzivnosti můžeme zvýšit také ambice. Má-li být konference COP24 úspěšná, je tento proces nezbytný.
Potřebujeme poctivý, realistický a transparentní soubor pravidel, na jehož základě bude možné monitorovat emise skleníkových plynů, informovat o úsilí v oblasti ochrany klimatu a stanovovat, kolik zdrojů budou průmyslové země poskytovat zemím chudším , aby jim pomohly snížit jejich emise a přizpůsobit se teplejšímu světu. To je naprosto zásadní, a proto musíme všechny regiony a města světa pobízet k tomu, aby svým aktivním zapojením do iniciativy OSN SDG Cities Leadership Platform a do dalších podobných iniciativ přispěly k dosažení cílů udržitelného rozvoje.
Je tedy nejvyšší čas, aby byly vytvořeny „místně a regionálně stanovené příspěvky“, jež doplní „vnitrostátně stanovené příspěvky“ a umožní tak demonstrovat, že za provádění opatření v oblasti změny klimatu jsme odpovědní my všichni, a zachovat motivaci na místní a regionální úrovni. To nás přiblíží k překlenutí propasti mezi stávajícími závazky smluvních stran a úrovní snížení emisí CO 2 , která je nezbytná ke zvrácení globálního oteplování.
Posuzování konkrétních příspěvků znamená rovněž pomoc těm regionům a městům, které zaostávají. Industrializované země musí dodržovat své finanční závazky týkající se podpory rozvojových a zranitelnějších zemí a regionů.
Řada evropských regionů byla dlouho závislá na uhlí a pro přechod na nízkouhlíkové hospodářství potřebuje podporu. Evropská komise odhaduje, že těžba uhlí poskytuje 185 000 přímých pracovních míst ve 12 členských státech EU, nicméně konstatuje, že do konce příštího desetiletí je možné vytvořit 900 000 pracovních míst v oblastech, jako je např. obnovitelná energie.
Přechod na nízkouhlíkové hospodářství vyžaduje pečlivé plánování, technickou podporu a regionální investice, aby byla zajištěna ochrana regionálních ekonomik. V Evropě potřebujeme posílit spoluvytváření environmentální politiky EU – jde tedy o oblast spadající pod pravomoc místních a regionálních orgánů. Regionální investice EU – takzvaná politika soudržnosti – musí být nikoli oslabeny, ale posíleny, aby regiony a města mohly své ekonomiky přizpůsobovat změně klimatu, učinit je vůči této změně odolnými a zmírňovat její dopady.
Letošní jednání v Katovicích mají zásadní význam pro vytvoření základů spolehlivého souboru pravidel nutných k tomu, aby se předešlo růstu teploty o více než 1,5 °C. Sloganem polského předsednictví COP24 je „Společně vstříc změnám“. Při správné úrovni politické odvahy a herkulovském úsilí každého z nás je to proveditelné. Znamená to změnit naši globální správu v oblasti klimatu a k jednacímu stolu oficiálně přizvat i místní a regionální orgány, aby tak byla překlenuta propast mezi závazky a výsledky v oblasti klimatu.
Není času nazbyt, svět nás sleduje a my musíme dělat více, rychleji a společně. Můžete se na nás spolehnout.
_____________