Kliknutím zde získáte automatický překlad níže uvedeného textu.
Regiony nesmí být při řešení brexitu ponechány samy sobě  

Je nutné, aby místní a regionální orgány v Evropské unii „nemusely samy řešit“ výzvy, jež vzniknou v souvislosti s vystoupením Spojeného království z EU, uvedl Evropský výbor regionů ve svém usnesení ze dne 17. května, v němž vyjádřil znepokojení nad nedostatečným pokrokem jednání mezi Spojeným královstvím a EU.

Usnesení , které bylo schváleno jednomyslně, „zdůrazňuje“, že na irském ostrově nesmí být žádná tvrdá hranice. Tvrdí také, že EU by ke „zmírnění“ negativních dopadů brexitu na regionální ekonomiky měla udržet silnou regionální rozvojovou politiku, mohla by využít svou zemědělskou politiku a rybářskou politiku a možná bude nutné, aby zpružnila pravidla státní podpory. VR také vyzývá Evropskou komisi, aby zvážila, „zda by nebylo zapotřebí zřídit stabilizační fond pro regiony, jichž se vystoupení Spojeného království z EU dotkne nejzávažněji“.

VR nemá v jednáních žádnou oficiální roli, avšak někteří z jeho členů a orgány, které zastupují, přijmou formální postoj v rámci svých vnitrostátních právních rámců, a to mj. v oblasti obchodu.

Předseda VR Karl-Heinz Lambertz řekl: „Odchod Spojeného království z EU k 29. březnu 2019 přináší riziko, že před místními a regionálními orgány z celé EU vyvstanou značné problémy. Během jednání se dosud věnovalo příliš málo pozornosti dopadům brexitu na regiony a města Evropy. Protože je jen málo náznaků toho, jak budou vypadat budoucí vztahy mezi Spojeným královstvím a EU, mají místní a regionální orgány potíže s přípravou plánů. Je však nutné začít tím, že se předejde vytvoření tvrdé hranice v Irsku a bude se pokračovat s programy EU (jako jsou EU PEACE a Interreg), které od Velkopáteční dohody přispívají k budování míru.“

„Toto je chvíle pro pragmatismus jak v jednáních, tak v rozpočtu EU po brexitu,“ uvedl dále. „Místo toho existují návrhy na škrty v našich nejdůležitějších solidárních a investičních fondech – politice soudržnosti – a stále jsme neviděli důkaz toho, že budou sociální, zemědělské a rybářské fondy využity ke zmírnění brexitu.“

Předseda Lambertz a zástupci pěti politických skupin ve VR navštíví 22. května Dublin a 23. května odcestují do Severního Irska, kde se setkají se severoirskými sdruženími místních samospráv a s místními podniky a také navštíví hranici.

průzkumu , který VR provedl mezi svými členy, a  průzkumu provedeného spolu s Eurochambres mezi širším vzorkem místních a regionálních orgánů a obchodních komor po celé EU vyplývá, že brexit bude mít po Spojeném království podle všeho zvlášť tvrdý hospodářský dopad na Irsko. V rámci těchto průzkumů a akademické studie , jejíž vypracování VR zadal, se zjistilo, že další zvlášť zranitelné regiony jsou v Německu, Nizozemsku, Belgii a Francii. Analýzy VR dále ukazují, že většina regionů dosud nedokázala možný dopad odchodu Spojeného království posoudit, a to především kvůli nejistotě spojené s vyjednáváním ohledně budoucích vztahů mezi Spojeným královstvím a EU.

To, že VR mapuje dopady brexitu je výsledkem závazku, který VR učinil v usnesení přijatém v  březnu 2017 , že „posílí svůj dialog s místními a regionálními samosprávami, jichž se tento proces týká nejvíce, aby tak poskytl vyjednavači za EU úplný přehled o vývoji situace na místní a regionální úrovni“.

Poznámky pro redaktory:

Usnesení „Důsledky vystoupení Spojeného království z Evropské unie pro místní a regionální orgány EU“, které VR přijal spolu s pozměňovacími návrhy dne 17. května, se zabývá řadou hospodářských, sociálních a politických otázek souvisejících s očekávaným odchodem Spojeného království. Jedná se mimo jiné o postavení občanů EU ve Spojeném království a britských občanů v EU, pro něž VR žádá, „aby byly poskytnuty záruky, že [jejich] práva nebudou ohrožena v důsledku budoucích změn politiky v členských státech EU nebo ve Spojeném království“. Mezi tato práva patří „právo na zdravotní péči a vzájemné uznávání příspěvků na sociální zabezpečení“. Usnesení konkrétně upozorňuje na ekonomické otázky týkající se přístavů, Gibraltaru a „nejvzdálenějších regionů“ EU, jejichž „obrovská závislost“ na britské ekonomice může vyžadovat „specifická opatření“. Usnesení také zvažuje možnou povahu budoucích vztahů EU se Spojeným královstvím. Postuluje, že by se místní a regionální samosprávy ve Spojeném království mohly účastnit programů pro spolupráci podobným způsobem, jako jejich protějšky v Norsku a na Islandu, a že by k usnadnění spolupráce s městy a regiony Spojeného království mohly být využívány některé ze stávajících makroregionálních strategiíevropská seskupení pro územní spolupráci. Bylo by to součástí „ambiciózní dohody“, která stanoví „skutečné partnerství mezi EU a Spojeným královstvím, mimo jiné včetně obchodních a hospodářských vztahů“. Konstatuje rovněž, že města a regiony v EU-27 „mají zájem“ na tom, aby se Spojené království mohlo účastnit některých programů, „zejména v oblastech vzdělávání, kultury, výzkumu a inovací“, a spolupracovat s příslušnými agenturami EU a udržovat „úzké vazby, pokud jde o bezpečnost, správu hranic a řízení migrace“. VR, jenž vytvořil meziskupinu pro regiony nejbezprostředněji zasažené brexitem, vyjadřuje své přesvědčení, že „má nejlepší předpoklady pro to, aby navrhl a zavedl institucionální mechanismy za účelem podpory pravidelných konzultací a interakce s místními samosprávami a decentralizovanými parlamenty a shromážděními ve Spojeném království“.

• Usnesení vychází z dřívějšího postoje, který VR přijal v březnu 2017 po projevu hlavního vyjednavače EU, evropského komisaře Michela Barniera, a po diskusi s ním. VR provedl v průběhu posledních 14 měsíců řadu průzkumů mezi svými členy, místními a regionálními orgány a místními obchodními komorami a nechal rovněž vypracovat studii o důsledcích brexitu pro regionální ekonomiky. Kromě toho uspořádal 30. listopadu dvouhodinovou diskusi o brexitu a vedl politické konzultace s politickými protějšky v Anglii, Walesu, Skotsku a Severním Irsku i diskuse v rámci EU-27. 

• Otázky, které VR chtěl, aby byly řešeny při jednání mezi Spojeným královstvím a EU, byly rozepsány v usnesení plenárního shromáždění z března 2017, v němž byl také kladen všeobecný důraz na to, že „žádná dohoda mezi nečlenskou zemí EU a EU nemůže být lepší než členství v EU“. VR vyzval, aby byla přijata „dočasná řešení s cílem minimalizovat narušení stávajících dlouhodobých projektů v oblasti výzkumu a vývoje, a tím i místních ekonomik“, a k tomu, aby se „věnovala zvláštní pozornost možným opatřením zmírňujícím důsledky pro všechny dotčené regiony a místní orgány“. Požaduje, aby se ujasnilo, „zda současné projekty Spojeného království v oblasti energetiky, zejména ty, které byly zahájeny místními a regionálními orgány nebo na ně byly zaměřeny a jejichž cílem je pokles emisí CO2 a udržitelné zajištění energie, budou i nadále způsobilé pro financování z prostředků Nástroje pro propojení Evropy, EFSIEIB“. Pokud jde o programy EU v oblasti mládeže a vzdělávání a oblasti výzkumu a vývoje, žádá VR vyjednavače, aby „zvážili vhodná řešení prostřednictvím tzv. „partnerského“ přístupu, který umožňuje zahrnout třetí země na základě dvoustranných dohod s EU“. Postuloval rovněž, že vystoupení Spojeného království by mohlo představovat „příležitost k vybudování spravedlivější, lepší a inkluzivnější EU“ a „příležitost k provedení zásadní reformy rozpočtu EU, při níž by se zohlednily potřeby místních a regionálních samospráv“.

Kontakt:

Andrew Gardner

Tel.: +32 473843981

andrew.gardner@cor.europa.eu

Sdílet :