Kliknutím zde získáte automatický překlad níže uvedeného textu.
Regiony se mohou stát lídry nové průmyslové strategie pro zelenější Evropu  

V tomto rozhovoru odpovídá Jeannette Baljeu (NL/RE) , členka rady provincie Jižní Holandsko, na šest otázek, které se týkají úlohy místních a regionálních samospráv v rámci nové evropské průmyslové strategie. Jeannette Baljeu zdůrazňuje, že potřebujeme nový místní rozměr, aby regiony a města coby orgány veřejné správy, které jsou nejblíže občanům a podnikatelským ekosystémům, mohly převzít odpovědnost za dvojí – ekologickou a digitální – transformaci svého průmyslu. Jeannette Baljeu je zpravodajkou pro stanovisko Nová průmyslová strategie pro Evropu , které je předloženo k přijetí na plenárním zasedání ve dnech 12.–14. října .

Jakou úlohu by měla plnit místní a regionální úroveň v rámci nové průmyslové strategie pro Evropu?

Regiony jsou schopny a ochotny jít příkladem a nová průmyslová strategie EU by měla podtrhnout jejich úlohu a posílit místní rozměr.

Průmyslové ekosystémy mají často regionální charakter a jsou provázány s dalšími regionálními ekosystémy přes dodavatelské řetězce nebo sítě pro výměnu poznatků. Právě proto vyžaduje průmyslová strategie EU místně orientovaný přístup, v němž budou mít významnou úlohu regionální a místní orgány. Ty představují úroveň veřejné správy, jež má nejblíže k občanům a průmyslovým ekosystémům a má též významné pravomoci v různých oblastech politiky. Jsou schopny mobilizovat celou řadu nástrojů, které umožní realizaci komplexní a ambiciózní průmyslové strategie EU.

Jakou roli může mít průmyslová politika v provádění Zelené dohody? Jak je možné stanovit normy v oblasti životního prostředí, aniž by to ohrozilo konkurenceschopnost evropských podniků ve vztahu k podnikům ze třetích zemí?

Nejvýraznější dopad má plnění cílů v oblasti klimatu na energeticky náročná průmyslová odvětví. Tato odvětví také chtějí na dosahování těchto cílů spolupracovat, ale podle mě potřebujeme plány s jasně stanovenými, ambiciózními a realistickými cíli pro oblast snižování emisí CO 2.  Domnívám se, že musíme náš průmysl v této transformaci podpořit, aby se mohl chopit kormidla transformace a zapojit do ní také menší firmy. To by rovněž mohlo zvýšit naši konkurenceschopnost, mohli bychom se tak totiž zaměřit na kvalitu výrobků a služeb a nesahat k levnějším alternativám ze třetích zemí.

Není to, že se Zelená dohoda časově potkává s masivní finanční podporou z plánu pro podporu oživení, skvělou příležitostí k prosazení procesu zelené transformace s obrovskými možnostmi pro ekologicky zaměřené, udržitelné firmy a podnikatele?

Ano, to je myslím možné, pokud ovšem tuto finanční podporu doplníme o vhodné podmínky. V současné době mají přípravu národních plánů a stanovování podrobných podmínek na starosti členské státy. Regiony by jim v tomto měly být rovnocenným partnerem a mít možnost věci prodiskutovat a podílet se na přípravě těchto plánů. Regiony mají odborné i jiné znalosti a mohly by propojit regionální inovační strategie pro inteligentní specializaci (RIS3) s těmito plány a ukázat, kde jsou příležitosti k investicím do ekologizace hospodářství.

Jak by měly vypadat strategie pro inteligentní specializaci? V jakých oblastech je nutné posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu?

Regiony mají realistický náhled na ekonomickou situaci, v níž se nacházejí. Znají své silné a slabé stránky, a měly by proto využívat své regionální inovační strategie pro inteligentní specializaci nejen jako nástroj pro stimulaci svého hospodářství, ale i jako východisko pro spolupráci s dalšími regiony. Tento proces může usnadnit propojování regionálních klastrů a doplňkových dovedností za účelem vytváření meziregionálních hodnotových řetězců. Regiony by měly ke svým strategiím RIS3 přistupovat jako k plánům na posílení svých klastrů, a to nejen díky zvyšování propojení v rámci regionu, ale i posilováním propojení s klastry v jiných regionech; a měly by do nich zahrnout také meziregionální inovační investice. To by mohlo zvýšit konkurenceschopnost Evropy, posílit dodavatelské řetězce a snížit naši závislost na globálních dodavatelích.

Domnívám se, že EU by členským státům a regionům mohla na jejich cestě k větší konkurenceschopnosti poskytnout větší podporu. To nemusí nutně znamenat vyšší veřejné financování. Mohlo by to znamenat třeba také reformu politiky hospodářské soutěže, jež by snížila zranitelnost našich průmyslových podniků vůči nepřátelským převzetím. Mezinárodní investoři s veřejnou podporou v zádech nakupují malé a střední podniky, jež mají zásadní význam pro naše regionální ekosystémy a jež jsou zároveň příliš malé na to, aby se dostaly do hledáčku nepřátelských převzetí, jak je také uvedeno v  bílé knize EU týkající se zahraničních subvencí . Zlepšení jednotného trhu by rovněž mohlo vést k dosažení skutečně rovných podmínek, jež by podpořily konkurenceschopnost našeho průmyslu, který by pak mohl konkurovat těm nejlepším na světě, jako jsou Google, Amazon nebo Alibaba. RIS3 by se mohla také více zaměřit na digitalizaci.

Myslíte, že ty extrémně rozsáhlé a tvrdé dopady pandemie by mohly přinést potřebu přehodnotit průmyslovou politiku EU?

Pandemie COVID-19 poukázala na geopolitická rizika zahraničních investic a na přílišnou závislost na globálních dodavatelských a hodnotových řetězcích. Průmyslová politika EU by proto měla zahrnout opatření, jež pomohou překonat současnou krizi a připravit se na příští pandemie. To je nutné k tomu, abychom zajistili odolnost evropské společnosti a evropského hospodářství; můžeme si například připravit alternativní, evropské dodavatelské řetězce pro léky a zdravotnické vybavení. Díky tomu bude možné udržet technologické prvenství Evropy a získat digitální a technologickou nezávislost vůči nepřátelským převzetím strategických podniků subjekty ze zemí mimo EU. Bude to však také vyžadovat reformu politiky hospodářské soutěže.

Během omezení volného pohybu osob v důsledku nákazy COVID-19 byly narušeny dodavatelské řetězce: jednak byly uzavřeny hranice a bylo obtížné doručovat zboží do jiných zemí, a jednak země uvalily embrago na dodávky jistých druhů zboží, zejména zdravotnických prostředků a léků. Je pro to, aby se zvýšila odolnost podniků (a regionů), nutné zanevřít na globalizaci a stáhnout domácí podniky z ostatních zemí?

Je pochopitelné, že země a regiony jednaly v zájmu svých obyvatel, což přineslo uzavření některých hranic. Jak už jsme si vysvětlili, domnívám se, že by se Evropa měla mít na pozoru před negativními stránkami globalizace. Trvám však na tom, že nesmíme zapomenout na to, že meziregionální spolupráce má pro boj s touto krizí zásadní význam, což Severní Porýní-Vestfálsko prokázalo tím, že ponechalo otevřené své hranice s Nizozemskem a přijímalo holandské pacienty s nemocí COVID-19. Otevřené hranice mezi regiony jsou velmi důležité pro zajištění odolnosti evropské společnosti a evropského hospodářství, zejména proto, že potřebujeme, aby průmyslové klastry spolupracovaly v rámci místně orientovaného přístupu.

Kontakt pro tisk:

pressecdr@cor.europa.eu

Share: