Evropský výbor regionů dne 22. března prohlásil, že Evropská unie musí výrazněji podporovat města, regiony a země ležící na hranicích EU, které jsou v přední linii, co se týče zvládání migrace. Shromáždění místních a regionálních politických činitelů EU vyjádřilo znepokojení obzvláště nad problémy, s nimiž se potýkají ostrovy a pobřežní regiony ve Středomoří, a vyslovilo se pro větší sdílení odpovědnosti mezi evropskými státy a pro posílení investic.

Toto shromáždění vyzvalo k tomu, aby byly místní a regionální orgány zapojeny do všech fází koncipování a provádění opatření EU v oblasti migrace, neboť jsou to ony, kdo se musí postarat o nově příchozí a poté je integrovat. Vedle požadavku, aby se městům a regionům dostalo větší finanční a technické podpory a odborné přípravy, Evropský výbor regionů navrhl, aby EU zvážila, zda by „bylo možné převést odpovědnost za posuzování žádostí o azyl z vnitrostátní úrovně na úroveň EU“.

Tato doporučení jsou uvedena ve stanovisku, které vypracoval Dimitrios Kalogeropoulos (EL/ELS) zastupující město Palaio Faliro nedaleko Atén, a byla přijata krátce po diskusi s evropským komisařem pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitrisem Avramopoulosem .

Předseda Evropského výboru regionů (VR) Karl-Heinz Lambertz uvedl: „Místní a regionální orgány jsou v přední linii, pokud jde o přijímání a integraci migrantů a uprchlíků a s tím spojenou organizaci, a potřebují mnohem rozsáhlejší pomoc. Každý členský stát EU musí převzít svůj díl odpovědnosti, aby se s touto situací nemuselo vlastními silami vypořádávat jen několik málo zemí a komunit. Migranti a uprchlíci nejsou čísly – jsou to osoby, které je třeba chránit. Jedná se o evropskou výzvu, jež vyžaduje investice na evropské úrovni. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby byl navýšen příští rozpočet EU na období po roce 2020 a aby regionální fondy EU – její politika soudržnosti, která podporuje sociální začleňování – i nadále tvořily jeden z hlavních pilířů budoucího vývoje Evropy.“

Komisař Avramopoulos ve svém proslovu na plenárním zasedání řekl, že je nutné „ zásadním způsobem přehodnotit “ integraci migrantů v Evropě ve všech oblastech politiky a poskytnout městům a regionům lepší přístup k finančním prostředkům EU. „Místní a regionální orgány hrají prospěšnou úlohu, jelikož vytvářejí prostor pro vzájemný kontakt mezi migranty a společností a zajišťují sociální začlenění a aktivní zapojení do přijímající společnosti. Avšak nemohou a neměly by na to být samy.“

Pan Kalogeropoulos prohlásil: „Místní a regionální představitelé se domnívají, že EU v posledních dvou letech podnikla správné kroky, v praxi se ale místní komunity i uprchlíci a migranti stále setkávají s potížemi. Ve společnosti panuje značné napětí, místní orgány se ze všech sil snaží zvládnout tuto situaci a míra konzultace a koordinace mezi jednotlivými úrovněmi správy (místní, celostátní a unijní) a s nevládními organizacemi je nadále nízká. Cíle EU ohledně vytvoření odpovídajících podmínek pro uprchlíky a migranty a rychlého zpracovávání jejich žádostí o azyl nejsou v plné míře plněny a členské státy ignorují dohody o spravedlivém rozmísťování žadatelů o azyl po celé EU. Je naléhavě nutné, aby se vlády jednotlivých zemí a EU dlouhodobě snažily poskytovat městům a regionům větší finanční podporu a uskutečňovat komplexní politiku, díky níž bude možné migraci zvládnout.“

Diskuse byla věnována také celosvětovým trendům, zkušenostem uprchlíků a úsilí o začlenění osob přicházejících do Evropy na trh práce. Vystoupily v ní zástupkyně generálního ředitele Mezinárodní organizace pro migraci Laura Thompson , Elisabeth Bartke ze Sdružení německých obchodních a průmyslových komor a členka Evropského poradního výboru pro migranty Anila Noor , která má se statusem uprchlíka vlastní zkušenost.

Poznámky pro redaktory:

• Stanovisko s názvem Provádění evropského programu pro migraci hodnotí pokrok, který EU učinila při naplňování svých priorit v oblasti migrační politiky od roku 2015. VR podporuje mnohá z opatření, jež EU přijala, a považuje za „zásadně důležité“ zreformovat stávající azylový systém. Poukázal ovšem na jeho nedostatky a na to, že je nezbytné postupovat rozhodněji – zejména s cílem snížit zatížení nejvíce postižených ostrovů a regionů a vyřešit problémy spojené s posuzováním žádostí o azyl. Doporučil rovněž zvážit, zda by „bylo možné převést odpovědnost za posuzování žádostí o azyl z vnitrostátní úrovně na úroveň EU“. VR ve stanovisku požaduje, aby bylo místním a regionálním orgánům přiděleno více prostředků a aby byly zapojeny do všech fází koncipování a provádění programu pro migraci. Uvádí v něm, že je třeba posílit pravomoci nové agentury EU – Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž – a námořní operaci EU Sophia, a zdůrazňuje, že je nutné sestavit „jednotný akční plán“, jenž umožní skoncovat s převaděčstvím a obchodováním s otroky, které se v souvislosti s migrací rozvinulo v severní Africe. VR podporuje zřizování přijímacích a identifikačních středisek (tzv. hotspotů) pro zvládání mimořádných migračních toků, jejichž prostřednictvím mohou agentury EU rychle zasáhnout s cílem pomoci členským státům EU, kterých se migrace dotýká nejvíce, a pokládá za důležité zřizovat tato střediska ve třetích zemích v zájmu vytvoření „bezpečných cest“ pro migranty. Poukazuje ovšem na to, že je nutné vypracovat pokyny pro provozovatele těchto středisek a využít v nich zkušenosti místních a regionálních orgánů.

• VR přijal v roce 2015 stanovisko Evropský program pro migraci. Následně vydal doporučení týkající se reformy společného evropského azylového systému, legální migrace a integrace přistěhovalců. V doporučeních týkajících se boje proti radikalizaci reagoval na obavy ohledně rizik plynoucích z marginalizace.

• Předseda Lambertz zaslal dne 21. února 2018 předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi dopis s výzvou, aby byl na období po roce 2020 stanoven rozpočet v takové výši, jež umožní splnit evropské cíle. Evropský výbor regionů požaduje, aby byl výdajový strop v příštím rozpočtu navýšen prostřednictvím příspěvků členských států a nových vlastních zdrojů na 1,3 % hrubého národního důchodu EU-27. Předseda Lambertz označil politiku soudržnosti EU za nejúčinnější prostředek pro překonání současných výzev v oblasti změny klimatu, migrace, udržitelného růstu a výzkumu a inovací.

• Plán vnějších investic EU má podpořit investice EU do sousedních a do afrických zemí, obzvláště těch, jež jsou nestabilní a jsou zmítány konflikty a násilím a z nichž v některých případech pocházejí nelegální migranti. Evropská komise do tohoto plánu vložila 4,1 miliardy EUR s cílem podnítit do roku 2020 investice ve výši přesahující 44 miliard EUR.

• Ze studie o globální migraci, již nedávno uskutečnila Evropská komise, vyplývá, že počet migrujících osob ve světě se ustavičně zvyšuje. Roste sice počet lidí utíkajících před konflikty a pronásledováním, ještě zásadnější příčinou migračních přesunů jsou však ekologické katastrofy. Obecně vzato získala migrace složitější charakter, a to i kvůli tomu, že je v krátkodobém horizontu podněcována hospodářským rozvojem. Z migrace se stal velký byznys, k čemuž přispěly digitální technologie. V celosvětovém měřítku se migrace týká především měst, poněvadž každý pátý migrant žije v jednom z 20 největších měst na světě. Více než polovina legálních migrantů přibývajících do EU přichází za účelem sloučení rodiny nebo z humanitárních důvodů. Vysoce kvalifikovaní migranti směřují spíše do jiných zemí OECD než do EU. Počet nelegálních migrantů, kteří připlouvají po moři, se výrazně snížil (na 160 000 v roce 2017), přistěhovalectví však zůstává druhým největším důvodem znepokojení evropských občanů (hned za terorismem). V letech 2014–2016 pro ně představovalo nejzávažnější problém.

Kontakt:

Andrew Gardner

Tel.: +32 473843981

andrew.gardner@cor.europa.eu