Koalice v rámci celé EU vítá požadavek Evropského parlamentu na odpovídající a zjednodušené financování pro všechny regiony a na ukončení zmrazení prostředků v rámci prosazování fiskální kázně Evropský parlament zakončil svým hlasováním o Evropském sociálním fondu plus (ESF+) dne 4. dubna svou práci na formování budoucí politiky soudržnosti tím, že změnil legislativní návrhy , které Evropská komise předložila v květnu. Hlasování doplnilo postoje k Evropskému fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti, k nařízení o společných ustanoveních a ke zvláštním ustanovením pro Evropskou územní spolupráci (ETC), které byly přijaty ve dnech 26. a 27. března. Aliance soudržnosti – celounijní aliance požadující silnější politiku soudržnosti po roce 2020 – vítá výsledek úsilí Parlamentu a naléhavě vyzývá členské státy EU, aby urychlily jednání, a nové investiční plány tak mohly být zahájeny včas.
Politika soudržnosti je hlavním investičním nástrojem EU, který z rozpočtu EU na období 2014–2020 uvolňuje více než 350 miliard EUR, aby zajistil inkluzivní a udržitelný růst na celém území Evropy a zapojil přitom místní zúčastněné strany. Úloha této politiky a její vliv jsou ohroženy, neboť některé členské státy volají po škrtech v jejím rozpočtu a protože pokračují snahy centralizovat veřejnou správu, což by poškodilo zapojení regionálních a místních orgánů.
Proto Evropský výbor regionů (VR) v roce 2018 ve spolupráci se Sdružením evropských příhraničních regionů (AEBR), Shromážděním evropských regionů (AER), Konferencí regionálních zákonodárných shromáždění Evropské unie (CALRE), Radou evropských obcí a regionů (CEMR), Konferencí okrajových přímořských regionů (CPMR) a EUROCITIES vytvořil Alianci soudržnosti, která sdružuje všechny, kteří usilují o silnou politiku soudržnosti vycházející z příspěvků místních subjektů.
Postoj Evropského parlamentu ke společným pravidlům a zvláštním nařízením pro evropské strukturální a investiční fondy (ESI) na období 2021–2027 je v souladu s prioritami , které stanovilo 12 000 signatářů Aliance soudržnosti, mezi něž patří 121 regionů, 135 měst, 50 národních sdružení místních a regionálních orgánů, 40 poslanců Evropského parlamentu a 35 evropských sdružení zastupujících veřejné i soukromé subjekty.
Aliance naléhavě vyzvala orgány EU, aby na politiku soudržnosti vyčlenily finanční prostředky ve výši alespoň jedné třetiny budoucího rozpočtu EU , což je postoj, který odpovídá zprávě EP o nařízení o společných ustanoveních. Výzva k obnovení přiměřených finančních prostředků přichází poté, co Komise navrhla 10% škrty v celkových přídělech na politiku soudržnosti. Ty zahrnovaly výrazné snížení prostředků Fondu soudržnosti, Evropské územní spolupráce a ESF+, pro něž byly nové úkoly zavedeny bez dodatečných zdrojů. Pokud jde o Evropskou územní spolupráci, EP kromě zajištění přiměřeného rozpočtu vyzval k posílení přeshraniční spolupráce, a to i v přímořských oblastech, a meziregionální spolupráce. V této souvislosti budou nové meziregionální inovační investice podporovat rozvoj evropských hodnotových řetězců a propojí méně rozvinuté regiony s regiony ve vedoucím postavení.
Dalším klíčovým požadavkem, který EP přijal, je výzva k tomu, aby se zabránilo centralizaci nebo reformě shora dolů. Nová pravidla musí namísto toho zachovávat a posilovat zásadu partnerství – zajišťovat zapojení regionálních a místních subjektů do vymezování a provádění investičních plánů – a místní přístup , v jehož rámci jsou politické výzvy identifikovány na regionální a místní úrovni a politický dopad se posuzuje s ohledem na soudržné ukazatele. Vzhledem ke konkrétním rizikům centralizace správy a fungování EFRR a ESF – jak směrem do orgánů EU, tak do vlád členských států – je to velmi důležité. Parlament zamítl návrh na stanovení vnitrostátních – namísto regionálních – prahových hodnot pro zaměření finančních prostředků EFRR na strategické cíle a posílil místní rozměr fondu tím, že navrhl investovat alespoň 10 % vnitrostátních přídělů v městských oblastech a alespoň 5 % do integrovaného územního rozvoje ve znevýhodněných mimoměstských oblastech. Pokud jde o ESF, EP znovu potvrdil svou klíčovou úlohu v rámci politiky soudržnosti EU a její přínos k dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti poté, co Komise zrevidovala úlohu fondu a výrazně ho propojila s koordinací makroekonomických politik členských států v rámci evropského semestru.
Partneři Aliance soudržnosti a její signatáři požadují, aby se politika soudržnosti stala dlouhodobým investičním nástrojem pro všechny regiony . Tento postoj sdílí jak Evropská komise, tak EP, jejichž návrhy rovněž umožňují určitou flexibilitu spočívající v novém naplánování zdrojů v případě nepředvídaných krizí a přírodních katastrof.
Obecné shody s Evropským parlamentem bylo rovněž dosaženo v souvislosti s výzvou k lepší koordinaci s ostatními politikami EU, se zjednodušením a s odmítnutím podmínek, které místní a regionální orgány nebo jiní příjemci nemohou ovlivnit. Postoj EP proti zmrazení prostředků z ESI fondů jakožto sankci za porušení fiskální kázně EU představuje v tomto smyslu důležitý milník a zásadní změnu ve srovnání s uplynulými lety.
Zatímco Rada bude v nadcházejících týdnech a měsících na politice soudržnosti nadále pracovat, jednání s Evropským parlamentem a Komisí budou pravděpodobně obnovena až po volbách do Evropského parlamentu. Aliance soudržnosti bude i nadále vyvíjet tlak na členské státy a orgány EU, aby evropským občanům zajistily silnou politiku soudržnosti, která bude zmírňovat rozdíly a poskytovat více příležitostí pro všechny místní komunity.
Sekretariát:
CohesionAlliance@cor.europa.eu